Zhotovitel udělal „navíc“ podchod, aby dílo dávalo smysl. Obecné soudy: jsou to vícepráce, smůla. ÚS: možná samostatné plnění – a tím i šance na zaplacení.

Stát po letech chtěl zpět podporu u FVE – jenže použil přísnější zákon, který tehdy neplatil. NSS vysvětlil, proč je to problém a co si z toho vzít do praxe.

Stačí jeden detail v zabezpečení a zaměstnanec může čelit náhradě v řádu milionů. Nejvyšší soud teď zpřesnil hranici, kde se láme zproštění a moderace.

Rozsudek, který mění praxi v gastru, retailu i službách.

Nejvyšší soud potvrdil, že vady rodinného domu pro spotřebitele se řídí zákonnou zárukou: 24 měsíců na výskyt vady a až pět let u skrytých vad stavby. Zhotoviteli tak slábne námitka „reklamovali jste pozdě“.

Objednatel dodal podklad. Zhotovitel práci odvedl „kvalitně“. Přesto dílo neobstálo. Nejvyšší soud vysvětluje, proč odpovědnost nese odborník – a kdy se jí už nezbaví.

Soud nemůže při vypořádání SJM po smrti manžela ignorovat vůli zůstavitele. Pokud měl dědic získat majetek, nestačí jej „vyplatit“. Judikát mění praxi.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu 27 Cdo 1963/2025 jasně odděluje: valná hromada jen startuje proces vyloučení, skutečný boj o důvody probíhá až v řízení podle § 204 ZOK.

Operátoři si mysleli, že jim stačí územní rozhodnutí. Katastr a Nejvyšší soud teď ukázali, jak velký omyl to byl — a proč to může zamíchat celým trhem.

Nejvyšší soud zdůraznil, že velikost podílu nemusí rozhodnout o přikázání věci. Pokud menší spoluvlastníci jednají ve shodě, jejich podíly se sčítají a kritérium může zcela ztratit váhu.