V tomhle článku si odnesete jednu věc, kterou si zapamatujete i ve stresu na stavbě:

Jakmile objednatel zmaří dokončení díla, nepočítá se „sleva za vady“. Počítá se „co zhotovitel ušetřil“ – a to je úplně jiná matematika.

A zároveň:

• co je to „ušetřené“ (a co ne),

• proč se neodečítá zisk,

• kdy naopak odečítáte i náklady na odstranění vlastních chyb zhotovitele,

• a proč Nejvyšší soud zrušil rozsudek: nestačí opsat fakturu, musí se dopočítat celá rovnice § 2613.

1) Co řešil Nejvyšší soud: hangár, beton, spor o „kdo to zmařil“

Základní příběh je "učebnicový".

Zhotovitelka (žalobkyně) měla provést pokládku strojně hlazené drátkobetonové podlahy v hangáru za sjednanou jednotkovou cenu. 

Betonáž proběhla, ale na části plochy se objevil nestandardní průběh tuhnutí, a řešilo se, jak vadu napravit.

Zhotovitelka opakovaně žádala objednatelku o zpřístupnění areálu k odborné opravě. Objednatelka mezitím:

• stanovila vlastní podmínky a vlastní způsob opravy,

• od smlouvy odstoupila (soudy řešily platnost),

• a nakonec do díla zasáhla třetími osobami (přebroušení a dvojí nátěr celé plochy),

• získala kolaudační souhlas a začala prostor ekonomicky využívat (pronajímání míst pro parkování letounů).

Odvolací soud dovodil, že odstoupení nebylo platné, smlouva trvala, ale zhotovitelka už nemohla dílo dokončit, protože objednatelka dokončení fakticky znemožnila. 

Proto použil § 2613 o. z.: zhotoviteli náleží cena snížená o to, co neprovedením ušetřil.

Spor se pak zlomil na otázce: jak přesně tu cenu počítat.

A tady Nejvyšší soud udělal řez: odvolací soud si pletl § 2613 se slevou za vady. To je zásadní omyl.

2) Dvě úplně jiné logiky: „sleva za vady“ vs. „cena po zmaření“

Když se řekne „vadné dílo“, většina lidí automaticky přepne do módu: „Hodnota je nižší, tak slevíme.“

To je logika práv z vadného plnění: napravit narušenou rovnováhu mezi tím, co mělo být dodáno, a tím, co bylo dodáno.

Jenže § 2613 řeší jinou "realitu". Ne realitu dokončeného (vadného či bezvadného) díla, ale realitu, kdy dílo dokončeno být nemohlo, protože objednatel dokončení zmařil z důvodu, za který odpovídá.

Nejvyšší soud řekl klíčovou věc:

• u § 2613 nejde o „slevu“ podle kvalitativních nedostatků,

• smysl je docílit srovnatelného stavu, jako kdyby zhotovitel mohl dílo řádně provést.

A proto se cena snižuje jen o to, co zhotovitel díky neprovedení skutečně ušetřil: tedy o předpokládané, ale nevynaložené náklady.

Tady se rodí první „aha“ moment:

• sleva řeší kvalitu,

• § 2613 řeší zmaření a nákladovou realitu toho, co už nevznikne.

Jiná matematika > Jiná důkazní realita > A jiný výsledek.

3) Co přesně je „ušetřené“ – a proč tam nepatří zisk

Nejvyšší soud vymezil, co se odečítá: Cena se snižuje o náklady, které by zhotovitel při řádném provádění musel vynaložit, ale díky zmaření je vynaložit nemusel.

Typicky:

• nevynaložené náklady na sjednané služby,

• nevynaložený materiál,

• nevynaložená režie navázaná na další fáze.

A pak ta věta, kterou se v praxi hodí zvýraznit: Nikoliv však o zisk.

Proč?

Protože účelem § 2613 je dostat zhotovitele do srovnatelného stavu, jako kdyby dokončit mohl. Kdyby dokončil, zisk by mu z ceny zůstal. Odečítat zisk by popřelo smysl ustanovení.

Kdo v § 2613 odečítá zisk, ve skutečnosti nepočítá § 2613. Počítá svůj dojem.

4) Dva praktické „hacky“ z judikátu: podzhotovitel na místě a skryté náklady na opravy vlastních chyb

Rozsudek dává praxi dva příklady, které jsou skoro „návod k použití“:

4.1 Podzhotovitel dorazil, ale nic neprovedl

Pokud zhotovitel už vynaložil náklady na podzhotovitele (třeba proto, že se dostavil na místo a čekal), tak to nejsou náklady „ušetřené“.

Tyto náklady měl zhotovitel v ceně kalkulované, ale zmaření je nevymazalo. 

Pokud je prokáže, mohou zůstat součástí nároku.

Jinými slovy: „ušetřené“ nejsou náklady, které už reálně zhotoviteli vznikly.

4.2 Zhotovitel postupoval před zmařením v rozporu se smlouvou

Druhý příklad je pro zhotovitele nepříjemný, ale férový.

Pokud by pro řádné dokončení musel zhotovitel vynaložit další náklady (třeba odstranit vady už provedené části), pak jsou to právě ty náklady, které díky zmaření už vynaložit nemusí.

A proto se při výpočtu § 2613 zohlední jako ušetřené (odečitatelné).

Pointa: § 2613 není „výhra pro zhotovitele“. Je to pokus o srovnatelný stav, ne o bonus.

5) Největší omyl firem: když „rychlá oprava“ přepne právní režim proti vám

Z pohledu objednatele je lákavé: „Nebudu se hádat. Udělám si to sám a pak si to vyúčtuju.“

Jenže v okamžiku, kdy objednatel zhotoviteli definitivně zabrání dokončit, dostává se do prostoru § 2613.

V projednávané věci to odvolací soud (a Nejvyšší soud to jako skutkový závěr přijal) viděl tak, že objednatelka dokončení:

• odmítla,

• neumožnila přístup,

• zasáhla třetími osobami,

• zkolaudovala,

• začala využívat.

A to je přesně moment, kdy už nejde jen o to, „kolik toho bylo hotové“. Jde o to, co by zhotovitel ještě musel vynaložit, kdyby mohl dokončit – a co už díky zmaření nevynaloží.

A navíc: pokud zhotovitel už vynaložil některé náklady (které ušetřit nemohl), mohou zůstat v jeho nároku.

6) Mini-mentální model: 3 otázky, které si má položit objednatel i zhotovitel

Než uděláte krok, který nejde vzít zpět (odepřete vstup, najmete třetí osobu, zasáhnete do díla), položte si:

1. Zmařil jsem druhé straně dokončení díla?
   Dostal zhotovitel reálně šanci dokončit, nebo jsem to utnul?

2. Které náklady by zhotovitel musel ještě vynaložit, kdyby dokončit mohl – a které už díky zmaření nevynaloží?

3. Které náklady už zhotovitel vynaložil a ušetřit je nemohl?
   (Typicky: mobilizace, subdodavatel na místě, doprava, příprava.)

Kdo umí tyhle tři otázky dokladovat, ten obvykle vyhraje matematiku § 2613.

7) Co vytkl Nejvyšší soud odvolacímu soudu: nestačí opsat fakturu

Nejvyšší soud rozhodnutí zrušil, protože výpočet nebyl dotažen.

Odvolací soud se v zásadě spokojil s tím, že zhotovitelka fakturovala podle nabídky a objednatelka rozporovala jen jednu položku.

Jenže z odůvodnění nebylo zřejmé, že by soud zohlednil i druhou stranu rovnice:

• zda zhotovitelka část díla neprováděla v rozporu se smlouvou,

• a zda by pro řádné dokončení nemusela vynaložit další náklady (např. na odstranění vad provedené části).

A právě tyto náklady mohly být ušetřené – a tedy odečitatelné.

Jádro poučky:  § 2613 není „cena za to, co vidím“. Je to výpočet, který musí zahrnout i to, co by teprve přišlo – a už nepřijde.

8) Praktická strategie pro objednatele: jak se bránit, aniž byste si podřízli větev

Rozsudek nepíše manuál pro objednatele, ale z jeho logiky jdou vyčíst bezpečné principy:

8.1 Než odepřete součinnost, počítejte s § 2613

Pokud je vaším cílem „řešit vady a slevu“, hlídejte si, abyste nepřeklopili spor do režimu „zmaření dokončení“.

Zmaření je často proces, ne jedna věta. V judikátu se skládalo z odmítání přístupu + zásahu třetí osobou + kolaudace + užívání.

8.2 Když už musíte zasáhnout třetí osobou, budujte důkazní stopu

Protože ve sporu pak nebudete vysvětlovat jen „kolik to stálo“, ale i „proč jste zhotoviteli fakticky zabránili dokončit“.

8.3 Připravte si „budoucí náklady“ zhotovitele

Jestli tvrdíte, že zhotovitel by musel vynaložit další náklady (např. opravit své chyby), přesně to je typ položky, která může být ušetřená a odečitatelná.

9) Praktická strategie pro zhotovitele: jak postavit důkazní základ dle § 2613

Zhotovitel by měl udělat dvě věci současně: prokázat připravenost dokončit a prokázat ekonomiku.

9.1 Připravenost dokončit (součinnost)

Opakované žádosti o zpřístupnění, návrhy opravy, komunikace o součinnosti.

V judikátu byly právě tyto kroky klíčové pro závěr, že objednatel dokončení odmítl a prakticky mu zabránil.

9.2 Ekonomika (rozpad ceny na náklady)

Rozlišit:

• nevynaložené náklady (ušetřené, odečitatelné),

• už vynaložené náklady (neušetřené, mohou zůstat součástí nároku),

• a pozor na oblast, na kterou NS výslovně upozornil: pokud jste postupovali v rozporu se smlouvou a dokončení by vyžadovalo další náklady, připravte se, že se mohou odečíst jako ušetřené.

11) Závěr: co si z rozsudku odnést do každé smlouvy o dílo

Tenhle judikát je praktický, protože popisuje realitu: konflikt o vady se může během krátké doby změnit v konflikt o zmaření. A pak se místo „kolik slevíme“ řeší: „Co jste ušetřili – a co jste už ušetřit nemohli.“ Pokud jste objednatel: hlídejte součinnost a proces.

Pokud jste zhotovitel: hlídejte důkazní stopu a rozpad ceny.

A hlavně: V § 2613 nejde o pocit spravedlnosti. Jde o čísla. Kdo je umí prokázat, ten rozhodne výsledek sporu.

3 hlavní poznatky 

• § 2613 o. z. řeší zmaření dokončení díla objednatelem, ne slevu za vady. Cíl je stav „jako kdyby zhotovitel mohl dokončit“.

• Cena se snižuje jen o ušetřené (nevynaložené) náklady, nikoli o zisk. Typicky materiál, služby, režie.

• Do výpočtu patří i další náklady, které by zhotovitel musel vynaložit kvůli vlastním pochybením (např. odstranění vad) – ty se mohou odečíst jako ušetřené.