Abdikace je právní jednání, jímž hlava státu – například prezident nebo monarcha – formálně oznamuje své odstoupení z funkce před uplynutím svého řádného funkčního období. Tento akt bývá upraven ústavou či zvláštním zákonem a jeho přijetím zpravidla začíná proces volby nebo jmenování nové hlavy státu. Abdikace je výrazem osobního rozhodnutí, které má závažné ústavní důsledky.

Překážky vyplývající z povahy samotného označení jsou důvody, pro které Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) nebo Evropský úřad pro duševní vlastnictví (EUIPO) odmítne zápis ochranné známky i bez jakýchkoli námitek třetích osob. Tyto překážky se nazývají absolutní a jejich cílem je zabránit registraci označení, která by nemohla plnit základní funkci ochranné známky – tedy jasně odlišovat výrobky či služby jednoho podnikatele od jiných. Typické příklady absolutních překážek zápisu: Popisné označení – např. „Čerstvé pečivo“ pro pekárnu nebo „Sladká vanilka“ pro výrobce vanilkových produktů. Takové označení pouze popisuje druh, kvalitu, množství, účel nebo vlastnost výrobku, a není tedy způsobilé k rozlišení. Označení bez rozlišovací způsobilosti – příliš obecné nebo běžně používané výrazy, které spotřebitel nebude vnímat jako značku (např. „Super“, „Quality“, „Best Choice“). Klamavé označení – označení, které může spotřebitele uvést v omyl, např. o původu zboží, jeho kvalitě, složení nebo výrobci („BioCoffee“, pokud káva není skutečně bio). Označení v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy – vulgarismy, nenávistné nebo urážlivé výrazy, politicky či morálně nepřijatelné názvy. Označení chráněná jinými právními předpisy – například státní znaky, symboly EU, mezinárodní organizace nebo označení původu. Jak probíhá přezkum: Úřad tyto překážky zkoumá z vlastní iniciativy již v rámci řízení o přihlášce, a to bez ohledu na to, zda někdo podá námitku. Pokud je překážka zjištěna, přihlášku zcela nebo částečně odmítne. Praktický význam: Podnikatelé by měli s těmito překážkami počítat už při tvorbě značky. Než podáte přihlášku ochranné známky, ověřte, že vaše označení je dostatečně originální, rozlišitelné a neklamavé. Vyhnete se tak zbytečnému zamítnutí i ztrátě poplatku za podání přihlášky.

jiný výraz pro osvojení; také neformální označení procesu, kterým vzniká rodinněprávní vztah mezi rodičem (osvojitelem) a osvojencem, aniž by byl založen na biologickém původu – § 794 a násl. o. z.

Advokátní úschova je zvláštní forma správy cizího majetku, při níž advokát na základě smlouvy o úschově přijímá od klienta peněžní prostředky nebo jiné hodnoty s cílem je vydat oprávněné osobě po splnění dohodnutých podmínek. Nejčastěji se používá při převodu nemovitostí, vypořádání obchodních závazků, dědických dohodách či rozvodech – tedy v situacích, kdy je třeba zajistit, že peníze budou vyplaceny až poté, co bude splněna určitá právní podmínka (např. zápis do katastru). Peníze svěřené do advokátní úschovy musí být vždy uloženy na zvláštním účtu úschovy vedeném u banky, který je oddělen od majetku advokáta i od účtů jiných klientů. Každá úschova má vlastní, samostatný účet označený jako „advokátní úschova“. Advokát nesmí vybírat ani vkládat hotovost, přijímat prostředky v hotovosti nebo z úschovního účtu hradit svou odměnu – s výjimkou případů, kdy to klient výslovně písemně schválí nebo stanoví smlouva. Součástí úschovy je i povinnost vést detailní dokumentaci o všech pohybech na účtu a o průběhu úschovy. Tyto údaje advokát eviduje nejen pro klienta, ale také v Elektronické knize úschov, kterou vede Česká advokátní komora (ČAK). Klient i oprávněný z úschovy jsou o založení, průběhu i ukončení úschovy informováni prostřednictvím notifikací banky a Komory, což výrazně zvyšuje transparentnost a bezpečnost celé transakce. Ještě před přijetím peněz má advokát povinnost klienta informovat o čísle účtu úschovy, podmínkách nakládání s penězi a kontaktních údajích, které banka použije při zasílání potvrzení. Pokud klient neobdrží potvrzení od banky, je to signál, že advokát nepostupoval správně. Advokát je při provádění úschovy zároveň tzv. povinnou osobou podle zákona o opatřeních proti praní špinavých peněz (AML zákon), a musí proto ověřit totožnost klienta, zdroj peněz a nahlásit podezřelé transakce. Bezpečnostní záruky: Advokáti jsou ze zákona pojištěni pro případ škody způsobené při výkonu advokacie, včetně úschov. Pojištění se však nevztahuje na úmyslné či podvodné jednání – to je předmětem kárné i trestní odpovědnosti. Porušení pravidel úschovy může vést až k vyškrtnutí advokáta ze seznamu vedeného ČAK. Výhody advokátní úschovy: zajišťuje bezpečný převod peněz při právních transakcích, minimalizuje riziko podvodu nebo neplnění smlouvy, umožňuje transparentní sledování pohybu peněz prostřednictvím notifikací banky a Komory, zaručuje právní jistotu a dohled České advokátní komory. Praktický význam: Advokátní úschova představuje nejvyšší standard právní ochrany při finančních transakcích, zejména u převodů nemovitostí. Každý klient má právo zvolit si svého advokáta a uzavřít s ním vlastní smlouvu o úschově – není povinen akceptovat advokáta vybraného realitní kanceláří nebo jiným zprostředkovatelem.

Převzetí a bezpečné uchování listin advokátem na základě smlouvy o úschově, a to do doby splnění ujednaných podmínek, po nichž jsou listiny vydány určenému příjemci. Může jít o kupní smlouvy, směnky, notářské zápisy či jiné dokumenty důležité pro dokončení právního jednání.

Specifická forma advokátní úschovy, při níž advokát přijímá peněžní prostředky za účelem jejich výplaty příjemci po splnění sjednaných podmínek, typicky v rámci převodu vlastnického práva k nemovitosti nebo při vypořádání obchodních závazků. Peníze musí být vedeny na zvláštním, pro každého klienta odděleném účtu.

Akcesorita účastenství je zásada trestního práva, podle níž je trestní odpovědnost účastníka (např. návodce, pomocníka) závislá na trestní odpovědnosti hlavního pachatele. Účastenství tedy nemůže existovat bez trestného činu, k němuž se váže.

Akcie je cenný papír představující podíl akcionáře na základním kapitálu akciové společnosti. Akcie zakládá právo podílet se na zisku společnosti (dividenda), účastnit se valné hromady a hlasovat o zásadních otázkách fungování společnosti.

Kmenová akcie je běžná forma akcie, s níž je spojeno právo hlasovat na valné hromadě, právo na podíl na zisku a na likvidačním zůstatku. Představuje standardní nástroj pro výkon akcionářských práv ve společnosti.

Akcie na jméno je cenný papír vydaný na konkrétního akcionáře, který je zapsán v seznamu akcionářů vedeném společností. Převod takové akcie se provádí rubopisem a předáním a účinnost vůči společnosti nastává zápisem nového vlastníka do seznamu akcionářů.

Akcie na majitele, označovaná také jako akcie na doručitele, je volně převoditelný cenný papír, jehož vlastnictví náleží tomu, kdo ji předloží. V současné právní úpravě mohou existovat pouze v zaknihované podobě z důvodu transparentnosti a prevence zneužití.

Prioritní akcie poskytuje držiteli přednostní právo na podíl na zisku nebo likvidačním zůstatku, často však bez hlasovacího práva na valné hromadě. Slouží tak k vyvážení zájmů investorů, kteří preferují jistotu výnosu před rozhodovací pravomocí.

Úroková akcie poskytuje držiteli právo na předem stanovený úrok z její jmenovité hodnoty, a to bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti. Tento typ akcie je spíše historický a v praxi se dnes vyskytuje výjimečně.

Akcionář je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní akcie akciové společnosti a tím se podílí na jejím základním kapitálu. Akcionář má práva (např. na dividendu, účast na valné hromadě či hlasování) a povinnosti, zejména povinnost splatit vklad.

Akcionářská žaloba je právní prostředek, jímž akcionář uplatňuje jménem společnosti nebo vlastním jménem nároky vůči členům orgánů společnosti za porušení povinností, např. na náhradu škody. Tento institut posiluje kontrolní a ochrannou roli akcionářů vůči vedení společnosti.

Akciová společnost je kapitálová obchodní korporace, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Akcionáři se podílejí na zisku, nesou riziko ztráty do výše svých vkladů a vykonávají svá práva prostřednictvím valné hromady. Právní úprava vychází ze zákona o obchodních korporacích.

Akreditiv je závazek banky (výstavce), že vyplatí určitou peněžní částku ve prospěch třetí osoby (beneficienta), pokud budou ve stanovené lhůtě splněny předem určené akreditivní podmínky. Jde o specifický platební nástroj využívaný především v mezinárodním obchodě, kde představuje nejvyšší stupeň jistoty plateb pro obě strany. Právní rámec v České republice upravuje § 2682 a násl. občanského zákoníku. V širším smyslu označuje akreditiv smluvní vztah mezi bankou a jejím klientem (příkazcem akreditivu), v užším smyslu platební dokument, jehož obsahem je písemný závazek banky zaplatit beneficientovi po splnění přesně stanovených podmínek — obvykle po předložení předepsaných dokumentů (faktura, dopravní list, pojistka, osvědčení o kvalitě apod.). Akreditiv je samostatnou transakcí, nezávislou na kupní smlouvě mezi prodávajícím a kupujícím. Banka nezkoumá, zda bylo zboží skutečně dodáno, posuzuje pouze formální správnost a úplnost dokumentů. Proto je přesné nastavení akreditivních podmínek klíčem k minimalizaci obchodního rizika. Z mezinárodního hlediska se vztahy mezi účastníky řídí Jednotnými zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy (UCP 600), vydanými Mezinárodní obchodní komorou v Paříži. Tato pravidla jsou celosvětově uznávána a aplikována většinou bank. Účastníci akreditivu: Příkazce akreditivu – typicky kupující (dovozce), který žádá svou banku o otevření akreditivu. Banka výstavce (issuing bank) – banka příkazce, která se zavazuje k platbě. Příjemce akreditivu (beneficient) – prodávající, oprávněný k plnění z akreditivu. Banka avizující nebo potvrzující (advising / confirming bank) – banka na straně beneficienta, která akreditiv oznamuje nebo potvrzuje a může se sama zavázat k platbě. Druhy akreditivů: Dokumentární akreditiv – nejběžnější typ, kde je plnění podmíněno předložením přesně definovaných dokumentů. Neodvolatelný akreditiv – nelze jej změnit bez souhlasu všech stran; zaručuje maximální právní jistotu. Potvrzený akreditiv – k závazku výstavce se připojuje i závazek potvrzující banky. Stand-by akreditiv – funguje obdobně jako bankovní záruka a aktivuje se při nesplnění závazku. Revolvingový nebo převoditelný akreditiv – využívá se pro opakované dodávky nebo více stupňů dodavatelů. Výhody a funkce: Pro prodávajícího představuje akreditiv jistotu, že po splnění podmínek dostane zaplaceno. Pro kupujícího je zárukou, že platba proběhne teprve po doložení, že bylo zboží skutečně odesláno. Akreditiv tak chrání obě strany a slouží jako most důvěry v obchodech, kde by jinak riziko neplnění bylo příliš vysoké.

druh akreditivu, kdy je plnění vůči oprávněnému podmíněno předložením stanovených dokumentů v souladu se sjednanými podmínkami – § 2690 a násl. o. z.

Aktivní legitimace znamená oprávnění osoby domáhat se ochrany svého subjektivního práva před soudem. V civilním řízení má aktivní legitimaci ten, kdo tvrdí a prokazuje, že mu právo svědčí. Bez aktivní legitimace by žaloba byla zamítnuta.

Akvizice je proces nabytí majetku, podniku nebo jeho části, nejčastěji formou koupě nebo fúze. V právu obchodních společností označuje převzetí jiné firmy, v marketingu pak získávání nových zákazníků. V obou případech jde o strategický krok vedoucí k růstu či rozšíření působnosti subjektu.