Soubor právních předpisů Evropské unie, jehož cílem je zabránit zneužívání finančního systému k praní peněz a podpoře terorismu.

Oficiální krok, při kterém hlava státu dobrovolně opouští svou funkci před koncem svého období. Tento postup je stanoven ústavou; po abdikaci se zahajuje proces předání moci.

Abolice je právní institut, který je stanoven v § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, a také v §§ 277 a 366 a dalších. Tento institut umožňuje prezidentovi rozhodnout, že trestní stíhání určité osoby není přípustné.

Absolutní důvody pro odmítnutí ochranné známky jsou překážky, které se týkají samotného označení. Tyto důvody vedou Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) nebo Evropský úřad pro duševní vlastnictví (EUIPO) k odmítnutí registrace ochranné známky, a to i bez námitek od třetích stran. Absolutní překážky mají za cíl zabránit registraci označení, která nemohou splnit základní funkci ochranné známky, tedy rozlišovat produkty či služby konkrétního podnikatele od ostatních. Mezi běžné příklady absolutních překážek patří: - Popisné označení, jako je „Čerstvé pečivo“ pro pekárnu, což jen popisuje typ výrobku a nedokáže ho odlišit. - Označení, které nemá rozlišovací schopnost, jako jsou obecné nebo běžně užívané termíny, které spotřebitelé nevnímají jako značku (např. „Super“, „Quality“). - Klamavé označení, které by mohlo spotřebitele uvést v omyl ohledně původu, kvality nebo výrobce zboží (např. „BioCoffee“, pokud káva není bio). - Označení, které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, zahrnující vulgární nebo urážlivé výrazy. - Označení chráněná jinými právními normami, jako jsou státní symboly nebo označení původu. Při přezkumu těchto překážek Úřad vše posuzuje z vlastní iniciativy už během řízení o přihlášce, aniž by bylo nutné podávat námitky. Pokud zjistí nějakou překážku, přihlášku zcela nebo částečně zamítne. Pro podnikatele je důležité mít na paměti tyto překážky již při vytváření značky. Před podáním přihlášky byste měli zkontrolovat, zda je vaše označení dostatečně originální a rozlišitelné, abyste se vyhnuli zamítnutí a ztrátě poplatku za přihlášku.

Právní jednání, které je z důvodu vady automaticky neplatné podle zákona, aniž by bylo potřeba rozhodnutí soudu. Soud na tuto neplatnost může brát zřetel kdykoli během řízení, a to i bez podání návrhu.

Absolutní práva platí pro všechny, není potřeba nikoho konkrétně vymezovat. Tato práva se uplatňují vůči všem lidem. Zahrnují základní ústavní práva a svobody uvedené v ústavních dokumentech. Příkladem takového práva je právo na vlastnictví.

Při ukládání trestu za více trestných činů se použije jeden trest, který odpovídá nejpřísnějšímu z těchto činů. Tresty za méně závažné činy se přitom započítávají do tohoto hlavního trestu.

Cenný papír, který neobsahuje konkrétní důvod pro jeho splnění.

Adhezní smlouvy jsou takové dohody, kde podmínky stanovuje pouze jedna strana, zatímco druhá strana, která je v nevýhodě, nemá možnost tyto podmínky změnit nebo o nich vyjednávat. Ta slabší strana má na výběr pouze mezi přijetím nebo odmítnutím smlouvy, což se dá shrnout jako „vezmi nebo nech být“.

Adhezní řízení je část trestního řízení, kde se řeší nárok poškozeného na odškodnění za škodu, kterou mu způsobil trestný čin.

Administrativní cena je cena určená na základě stanovených pravidel a postupů, kterou používají úřady k ocenění majetku nebo služeb.

Adopce je alternativní termín pro osvojení; jedná se o proces, při kterém se vytváří rodinný vztah mezi osvojitelem a dítětem, a to bez ohledu na jejich biologické předpoklady – § 794 a násl. občanského zákoníku.

Advokacie je činnost, při které advokát systematicky a za odměnu poskytuje právní služby a pomoc.

Advokát je právník, který je registrován u České advokátní komory a má výhradní právo poskytovat právní služby za úplatu. Musí dodržovat přísná pravidla profesní etiky a je povinen mít pojištění.

Advokátní kancelář je právnická osoba nebo organizační struktura, v níž advokáti nabízejí právní služby klientům v souladu s platnými předpisy. Tato kancelář může být vedena jako samostatný advokát, skupina advokátů (například veřejná obchodní společnost nebo společnost s ručením omezeným), či jiný typ organizace schválený Českou advokátní komorou.

Advokátní komora je profesní organizace, která spojuje všechny advokáty v České republice a má své pobočky v Praze a Brně. Byla ustanovena na základě zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

Advokátní koncipient je absolvent právnické vysoké školy, který se připravuje na povolání advokáta. Během tříletého období se vzdělává pod vedením advokáta nebo advokátní kanceláře, aby mohl složit advokátní zkoušku.

Advokátní úschova je specifický způsob správy majetku, kdy advokát na základě úschovní smlouvy přijímá od klienta peníze nebo jiné cennosti, aby je vydal oprávněné osobě po splnění dohodnutých podmínek. Tento proces se často využívá při převodech nemovitostí, vyrovnání obchodních závazků, dědických dohodách či rozvodech, tedy v situacích, kdy je nutné zajistit, že peníze budou vyplaceny až po splnění určitých právních podmínek, jako je například zápis do katastru. Peníze uložené v advokátní úschově musí být vždy na speciálním účtu vedeném u banky, který je oddělený od majetku advokáta a účtů ostatních klientů. Každá úschova má svůj vlastní účet označený jako „advokátní úschova“. Advokát nesmí vybírat ani vkládat hotovost, přijímat peníze v hotovosti nebo platit svou odměnu z úschovního účtu, pokud k tomu nemá písemný souhlas klienta nebo to není uvedeno ve smlouvě. Součástí úschovy je také povinnost vést podrobnou evidenci o všech transakcích na účtu a průběhu úschovy. Tyto informace advokát zaznamenává jak pro klienta, tak do Elektronické knihy úschov, kterou spravuje Česká advokátní komora (ČAK). Klient a oprávněný z úschovy jsou informováni o založení, průběhu i ukončení úschovy prostřednictvím notifikací od banky a Komory, což zvyšuje transparentnost a bezpečnost celého procesu. Před přijetím peněz musí advokát klienta informovat o čísle účtu úschovy, podmínkách nakládání s penězi a kontaktních údajích pro potvrzení od banky. Pokud klient nedostane potvrzení, je to znamení, že advokát jednal nesprávně. Advokát při úschově také splňuje povinnost podle zákona proti praní špinavých peněz (AML), což zahrnuje ověření identity klienta, zdroje peněz a hlášení podezřelých transakcí. Bezpečnostní záruky zahrnují zákonné pojištění advokátů pro případ škody vzniklé během výkonu advokacie, včetně úschov. Toto pojištění se však nevztahuje na úmyslné nebo podvodné jednání, což může mít za následek disciplinární nebo trestní odpovědnost. Porušení pravidel úschovy může vést k vyškrtnutí advokáta ze seznamu ČAK. Výhody advokátní úschovy zahrnují: - bezpečný převod peněz při právních transakcích, - snížení rizika podvodu nebo neplnění smlouvy, - transparentní sledování pohybu peněz prostřednictvím notifikací, - zajištění právní jistoty a dohledu ČAK. Praktický význam advokátní úschovy spočívá v tom, že představuje nejvyšší standard právní ochrany při finančních transakcích, zejména při převodech nemovitostí. Klient má právo vybrat si svého advokáta a uzavřít s ním vlastní úschovní smlouvu, není povinen akceptovat advokáta doporučeného realitní kanceláří nebo jiným zprostředkovatelem.

Právní institut, kdy advokát na základě písemné smlouvy o úschově přijímá od klienta nebo třetí osoby peněžní prostředky, listiny nebo jiné hodnoty, aby je po splnění stanovených podmínek vydal předem určenému příjemci. Advokát je povinen vést peněžní prostředky v úschově na zvláštním bankovním účtu odděleném od svého majetku a postupovat podle zákona o advokacii a stavovských předpisů, zejména pro zachování nestrannosti, bezpečnosti a transparentnosti transakce. Úschova se často využívá při převodech nemovitostí, obchodních podílu či jiných významných plněních. (§ 2402 a násl. o. z.; § 56 a násl. zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii)

Advokát převezme a bezpečně uchová dokumenty podle smlouvy o úschově, dokud nejsou splněny předem dohodnuté podmínky, po nichž jsou dokumenty předány určené osobě. Tyto dokumenty mohou zahrnovat kupní smlouvy, směnky, notářské zápisy nebo jiné důležité materiály pro realizaci právního úkonu.