breadcrums
Vědomé vady a nedodělky: když zhotovitel ví, že stavba není v pořádku
Vědomé vady a nedodělky patří mezi nejzávažnější porušení povinností zhotovitele. Zjistěte, jaké má objednatel možnosti obrany, kdy může uplatnit práva i po letech a proč se zhotovitel této odpovědnosti nemůže vyvinit.

Vady díla
Každý stavební projekt má své problémy, ale nejzávažnější situace nastává, když zhotovitel ví o vadě, a přesto stavbu předá.
Taková situace má zcela jiné právní důsledky než běžné vady. Zákon i judikatura tyto případy nazývají vědomými vadami – a jejich následky pro zhotovitele bývají fatální.
Co znamená vědomá vada
Podle § 2112 odst. 2 občanského zákoníku nemá zhotovitel právo namítat, že vada nebyla včas oznámena, pokud o ní věděl nebo musel vědět už při předání.
Jinými slovy: jestliže zhotovitel předává stavbu, o jejíchž vadách věděl, odpovídá za ně i po uplynutí zákonných a smluvních lhůt.
Vědomá vada je taková, kterou zhotovitel:
znal, ale přesto ji neodstranil,
musel poznat při obvyklé odborné péči,
nebo ji dokonce vědomě zakryl.
Judikatura i odborná literatura potvrzují, že k vědomé vadě se přistupuje přísně – jde o vědomé porušení povinnosti provést dílo řádně.
Nedodělky jako typ vědomé vady
Za vědomou vadu se považují i tzv. nedodělky, tedy části díla, které nebyly vůbec provedeny.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 32 Cdo 2290/2014) jasně říká:
Nedodělek je druhem vady – a pokud si zhotovitel musel být vědom, že dílo není dokončeno, jde o vadu vědomou.
To znamená, že zhotovitel nemůže tvrdit, že se o „nedokončené části“ nevěděl, pokud bylo zřejmé, že práce nejsou hotové (např. chybí obklady, zábradlí, zapojení elektroinstalace).
Předáním stavby v takovém stavu zhotovitel přebírá riziko trvalé odpovědnosti.
Proč je vědomá vada tak zásadní
Běžné vady (zjevné nebo skryté) musí objednatel včas reklamovat, jinak o svá práva přijde.
U vědomých vad to ale neplatí.
Pokud zhotovitel o vadě věděl nebo musel vědět, objednatel může své právo uplatnit kdykoliv, i po uplynutí záruční nebo pětileté lhůty podle § 2629 OZ.
Tento princip potvrzuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu z 10. prosince 2008 (sp. zn. 32 Odo 1604/2006): Zhotovitel, který věděl o vadě a přesto dílo předal, odpovídá za její následky i po uplynutí záruční i zákonné doby.
Klasické příklady vědomých vad
Z praxe a soudních případů lze uvést nejčastější příklady:
záměrné zakrytí nedokončených nebo vadně provedených prací,
chybná montáž komponentů (např. oken, polykarbonátových desek) v rozporu s technickými normami,
neprovedení předepsaných zkoušek těsnosti, statiky či funkčnosti,
úmyslné zamlčení chyb s odůvodněním, že „objednatel si toho nevšimne“.
V případě prokázání úmyslu nebo hrubé nedbalosti může být zhotovitel povinen nejen odstranit vadu, ale i hradit škodu a ztrátu z užívání stavby.
Jak objednatel pozná, že jde o vědomou vadu
Určení, zda je vada vědomá, závisí na okolnostech.
Klíčové je, zda:
byla vada zjevná již při předání,
zhotovitel musel při běžné odborné péči poznat, že práce nejsou v pořádku,
existuje důkaz, že vadu zakrýval nebo odmítl odstranit.
Důležitým důkazem bývá stavební deník, komunikace se zhotovitelem, zápisy z kontrolních dnů nebo znalecký posudek.
Pokud se prokáže, že zhotovitel o vadě věděl, nechrání ho žádná prekluzivní ani záruční lhůta.
Jak má objednatel postupovat
Vše zdokumentujte.
Vyfoťte, popište a uveďte datum zjištění vady.Oznamte vadu písemně a prokazatelně.
Použijte doporučený dopis, datovou schránku nebo e-mail s potvrzením doručení.Uveďte, co požadujete.
Můžete chtít opravu, slevu z ceny nebo náhradu škody.Zvažte znalecký posudek.
Ten často rozhodne, zda šlo o vědomou vadu nebo prostou chybu.Vyhledejte právní pomoc.
Zkušený advokát pomůže formulovat výzvy i postup pro vymáhání náhrady škody.
Jaké má objednatel nároky
Pokud se prokáže, že šlo o vědomou vadu nebo nedodělek, může objednatel:
požadovat opravu nebo odstranění vady,
žádat přiměřenou slevu z ceny díla,
odstoupit od smlouvy, pokud je vada podstatná,
a uplatnit náhradu škody v plné výši – i po letech.
Zhotovitel se této odpovědnosti nemůže zbavit ani smluvními ustanoveními, která omezují záruční dobu.
Jakmile se prokáže, že vada byla vědomá, zhotovitel nese odpovědnost bez ohledu na čas.
Rozdíl mezi vědomou a skrytou vadou
Na rozdíl od skrytých vad, které objednatel mohl zjistit až později, vědomé vady znal už zhotovitel.
Tím se zásadně mění důkazní břemeno – v případě sporu musí prokázat, že o vadě nevěděl, což je v praxi téměř nemožné.
Závěr: vědomá vada jako test důvěry i odpovědnosti
Vědomé vady a nedodělky nejsou jen technickým problémem – jsou především problémem důvěry mezi objednatelem a zhotovitelem.
Zákon stojí jednoznačně na straně objednatele, protože zhotovitel jako odborník má povinnost předávat dílo bez vad a v plném rozsahu.
Pokud to vědomě poruší, odpovídá i po letech v rámci promlčecí doby.
Upozornění: Tento článek nepředstavuje právní stanovisko. Bold Legal nenese odpovědnost za použití nebo interpretaci zde uvedených informací v konkrétních právních případech. Slouží pouze k obecnému informování a nenahrazuje individuální právní poradenství. Pokud řešíte podobný případ, obraťte se na Bold Legal.
Pojmy, které se v tomto článku objevují, nebo s ním souvisí:
Témata
Rozumět právu znamená mít jistotu.
Právo nemusí být složité.
Vysvětlujeme, jak se právní změny dotýkají vás, vašeho podnikání i každodenních rozhodnutí — bez žargonu, jasně a s kontextem, který dává smysl.
Sdílejte informace s ostatními >
Kdo pro vás píše tento článek:
Jméno a příjmení
advokát
V čem jsem odborník:
Feature 1
Feature 2
Feature 3
Popis advokáta
motto

Potřebujete jistotu, že vaše smlouvy obstojí i v praxi?
