1. Pozornost – příběh, který se děje každý týden

Představte si situaci:
firma dokončí práci jen z poloviny, slibuje nápravu „příští týden“, a vy, místo okamžitého odstoupení, ještě dáte prostor. 

Dny se mění v týdny, týdny v měsíce – a pak přijde otázka: „Mohu ještě odstoupit, nebo jsem to prošvihl?“

Donedávna by odpověď byla krutě formální. Starý obchodní zákoník říkal jasně – kdo neodstoupil včas, ten později nemůže. 

Jenže nový občanský zákoník to vidí jinak. A právě v tomto se skrývá zásadní zlom pro všechny, kdo podnikají na smlouvy.

2. Co vlastně Nejvyšší soud řekl

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 456/2021 se zabýval zdánlivě banálním sporem o zřízení věcného břemene. Ale právní dopad jeho závěrů sahá mnohem dál.

Soud jasně řekl: Nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu nemá právní význam, pokud je dlužník stále v prodlení.

Jinými slovy – pokud druhá strana stále neplní, vaše odstoupení může být účinné i 

později.

Klíčem je, že prodlení stále trvá – dlužník nesplnil. A v takové situaci se právo věřitele „nevytrácí“.

3.  Co to znamená v praxi

Tento rozsudek přináší pro podnikatele zásadní úlevu.

Už nemusíte mít obavy, že když nezareagujete na porušení „okamžitě“, ztrácíte možnost odstoupit.

Co z rozhodnutí plyne:

1. Neexistuje automatická prekluze práva na odstoupení
   Dřívější § 345 odst. 3 obchodního zákoníku mizí.
   Dnes už neplatí, že pokud neodstoupíte ihned, vaše právo „propadá“.

2. Rozhoduje skutečný stav – tedy, zda dlužník plní či neplní.
   Pokud neplní, prodlení trvá. A tím trvá i vaše právo reagovat.

3. Důkazní břemeno se obrací:
   Jakmile prokážete, že jste odstoupili, je na dlužníkovi, aby prokázal, že závazek splnil včas.

4. Důvěra – Právní kontext a opora v zákoně

Rozsudek stojí na propojení několika klíčových ustanovení občanského zákoníku:

• § 1968–1969 o. z. – definuje prodlení a právo věřitele odstoupit;

• § 1977–1979 o. z. – řeší prodlení podstatné i nepodstatné;

• § 2001–2004 o. z. – upravuje obecně právo odstoupit a jeho účinky.

Nejvyšší soud jasně rozlišil tři situace:

1. Podstatné porušení smlouvy (§ 2002)
   → odstoupení bez zbytečného odkladu;

2. Prodlení podstatné (§ 1977)
   → totéž, ale specificky pro zpoždění;

3. Prodlení nepodstatné (§ 1978)
   → odstoupení až po dodatečné lhůtě.

Ale právě kategorie trvajícího prodlení posouvá hranice: Neodstoupili jste hned? Nevadí. Pokud protistrana stále neplní, právo odstoupit trvá.

5. Změna logiky: proč už nestačí formalismus

Dřívější výklad – převzatý z obchodního zákoníku – byl nemilosrdný: kdo neodstoupil včas, ten ztratil právo.

Nový občanský zákoník je však postaven na zásadě rovnováhy a spravedlnosti.

Zatímco stará úprava chránila rychlost a jistotu, nová chrání realitu vztahu – tedy fakt, že podnikatel často poskytne protistraně prostor k nápravě, protože nechce hned rozbíjet spolupráci.

Nejvyšší soud tím fakticky potvrdil princip: „Kdo dává šanci, nemá být trestán.“

6. Právní jistota v dynamických vztazích

V praxi to znamená: pokud dodavatel neplní a vy mu dáte prostor, nejde o právní sebevraždu.

Rozhodnutí soudu říká, že dodatečná tolerance není mlčenlivý souhlas s porušením.
Můžete stále odstoupit – pokud se prodlení vleče.

A pokud odstoupíte, má to účinky od počátku (§ 2004 o. z.).

7. Příklad z praxe: kdy to funguje a kdy už ne

Příklad A – Odstoupení platné

Stavební firma A dodává jen polovinu díla. Objednatel čeká, urgoval, nic se neděje. Po 3 měsících odstoupí.

➡ Dodavatel stále v prodlení.
➡ Odstoupení účinné – i když „pozdě“.

Příklad B – Odstoupení neplatné

Zhotovitel sice plnil pozdě, ale nakonec dokončil vše, ještě než objednatel oznámil odstoupení.

➡ Prodlení skončilo.
➡ Pozdější odstoupení už nemá účinky.

8. Kde podnikatelé nejčastěji chybují

1. Váhají s oznámením odstoupení – v domnění, že už je pozdě, i když prodlení trvá.

2. Nezdokumentují komunikaci – chybí důkaz, že druhá strana byla v prodlení.

3. Neformulují odstoupení správně – chybí jednoznačné vymezení důvodu a data účinnosti.

4. Zaměňují dodatečnou lhůtu s „čekáním“ – není totéž; právně musí být zřejmé, že šlo o poskytnutí času ke splnění.

9. Jak může pomoci Bold Legal

1. Audit smluvních klauzulí o odstoupení
Upravíme vaše vzory smluv tak, aby lhůty a formulace odpovídaly aktuální judikatuře.

2. Strategie při prodlení
Pomůžeme vyhodnotit, kdy je vhodné odstoupit a kdy raději vyjednat dodatek.

3. Příprava oznámení o odstoupení
Vypracujeme právně neprůstřelné odstoupení tak, aby bylo účinné a důkazně silné.

4. Mimosoudní vyrovnání a vymahatelnost
Zastoupíme vás v jednáních i při případném vymáhání škody či zádržného.

10. Závěr – právní jistota má jméno: důslednost

Nejvyšší soud potvrdil, že zákon stojí na straně rozumnosti.

Nedodržení „okamžité lhůty“ neznamená konec naděje – pokud druhá strana stále neplní, můžete reagovat.

Z právního hlediska se tím posiluje právo věřitele a současně vyžaduje důslednost:

– uchovávat důkazy,
– jasně formulovat oznámení,
– a nepodceňovat právní strategii.

Protože někdy není problém v tom, že čekáte – ale v tom, že čekáte bez právního plánu.

3 hlavní poznatky

1. Lhůta „bez zbytečného odkladu“ není smrtící past.
   Pokud druhá strana stále neplní, odstoupení zůstává účinné.

2. Tolerování prodlení ≠ ztráta práv.
   Dodatečný prostor pro nápravu může být i „mlčky poskytnutou“ lhůtou dle § 1978 o. z.

3. Dokumentujte každý krok.
   Komunikace, urgence, oznámení – to rozhoduje, kdo má v rukou právní výhodu.