Podnájem se na první pohled zdá jednoduchý: někdo má pronajatý byt a přenechá ho dál. Ve skutečnosti však může jít o právní minové pole — ať už jste pronajímatel, nájemce, nebo podnájemce.

Kdy je potřeba souhlas vlastníka? Jaká práva má podnájemník? A proč může být i formálně správná smlouva neplatná?

V tomto článku najdete srozumitelný přehled podnájmu podle občanského zákoníku, doplněný o aktuální judikaturu Nejvyššího soudu a praktické rady, jak se vyhnout nejčastějším chybám.

Co je vlastně podnájem?

Podnájemní smlouvu uzavíráte tehdy, když si bydlení nesjednáváte s vlastníkem bytu, ale s nájemcem, který má s majitelem uzavřenou nájemní smlouvu. 

Nájemce vám tedy „přenechává“ část nebo celý byt do užívání – za úplatu, na dobu určitou nebo neurčitou.

Typickými situacemi jsou:

• spolubydlení studentů – jeden má uzavřenou nájemní smlouvu, ostatní bydlí v podnájmu;

• družstevní byty – člen družstva byt užívá jako nájemce, a pokud v něm sám nebydlí, může ho podnajímat třetí osobě;

• krátkodobé dočasné bydlení – když potřebujete překlenout období mezi dvěma byty nebo pracovní přesun.

Z právního hlediska je podnájem odvozený (akcesorický) vztah. To znamená, že je plně závislý na existenci nájemní smlouvy. Zanikne-li nájem, automaticky zaniká i podnájem – bez ohledu na to, co jste si s nájemcem dohodli.

Nejvyšší soud k tomu výslovně uvedl:

"Podnájemní vztah se tedy vyznačuje vůči nájemnímu vztahu akcesoritou, tzn., že je na nájemním (hlavním) vztahu závislý, a to co do svého vzniku, obsahu i trvání. Zanikne-li nájemní vztah, zanikne i vztah podnájemní, a to bez zřetele k tomu, z jakého důvodu k zániku nájemního vztahu došlo, a bez zřetele k tomu, co si ohledně skončení podnájmu sjednali nájemce a podnájemce."

(Rozsudek NS ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019)

Právní rámec podnájmu v občanském zákoníku

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravuje podnájem na dvou místech:

1. § 2215 a § 2216 OZ – obecná úprava podnájmu,

2. § 2274 až § 2278 OZ – zvláštní ustanovení pro nájem bytu a domu.

Základní pravidlo (§ 2215 OZ) zní:

• Nájemce může zřídit třetí osobě užívací právo jen se souhlasem pronajímatele.

• Pokud je nájemní smlouva písemná, musí mít i souhlas písemnou formu.

• Bez souhlasu pronajímatele jde o hrubé porušení povinností, které může vést až k výpovědi z nájmu.

• Podnájem lze sjednat jen po dobu trvání nájmu; jinak se k delšímu ujednání nepřihlíží.

Jinými slovy – nájemce nemůže z bytu udělat „svůj hotel“, pokud k tomu nemá výslovné povolení.

Kdy potřebujete souhlas majitele a kdy ne

V části věnované bytům zákon rozlišuje dvě situace:

• Podnájem celého bytu: vždy vyžaduje souhlas pronajímatele.

• Podnájem části bytu: pokud nájemce v bytě sám trvale bydlí, může ho přenechat bez souhlasu.

Zákon dokonce umožňuje tzv. presumovaný souhlas – tedy pokud pronajímatel o podnájmu věděl a bez zbytečného odkladu neprotestoval, má se za to, že souhlasí. 

V praxi se to uplatní například při dlouhodobém spolubydlení, kdy pronajímatel o situaci ví, ale formálně nic neřeší.

Pozor: Pokud nájemce v bytě sám nebydlí, souhlas pronajímatele je vždy nutný – bez něj jde o porušení smlouvy, které může vést k jejímu ukončení.

Jaká práva má podnájemce – a kde jsou jeho limity

Zatímco nájemce bytu je vnímán jako slabší strana, a zákon mu poskytuje relativně silnou ochranu (§ 2235 odst. 1 OZ), podnájemce tuto ochranu nemá.

Podle Nejvyššího soudu je podnájemní vztah „slabší“ a zákonná ochrana nájemce se na něj nevztahuje:

„Není důvod rozšiřovat ochranu nájemce bytu i na podnájemce.“ (Rozsudek NS ze dne 20. 8. 2024, sp. zn. 26 Cdo 2018/2023)

Co z toho plyne:

• podnájemce nemá právo na soudní přezkum výpovědi podle § 2290 OZ,

• výpověď nemusí obsahovat žádné poučení,

• výpovědní důvody si mohou strany sjednat zcela libovolně.

Právě proto by podnájemní smlouva měla být detailní a srozumitelná.

Bez přesného ujednání se podnájemce těžko brání.

Co musí obsahovat dobrá podnájemní smlouva

Na rozdíl od nájemní smlouvy nemá podnájemní smlouva zákonem stanovený „povinný obsah“. Je tedy plně věcí dohody – a kvality právní přípravy.

Z praxe doporučujeme následující minimum:

1. Předmět a účel

• přesné vymezení bytu nebo části (např. „pokoj č. 2, 12 m², společná kuchyně“),

• účel užívání (bydlení, studium, přechodné ubytování).

2. Finanční ujednání

• výše podnájemného a záloh, termíny splatnosti, způsob platby,

• ujednání o kauci, podmínky vrácení,

• pravidla pro vyúčtování služeb.

3. Pravidla užívání

• počet osob, návštěvy, kouření, domácí zvířata,

• zákaz nebo podmínky dalšího podnájmu,

• odpovědnost za škody.

4. Doba trvání a výpověď

• zda je smlouva na dobu určitou nebo neurčitou,

• přesně určené výpovědní důvody a výpovědní lhůta (obvykle 1–3 měsíce),

• jasné řešení zániku hlavního nájmu – např. povinnost vyklidit byt do 10 dnů od skončení nájmu.

5. Předání a komunikace

• předávací protokol s popisem stavu bytu,

• způsob doručování písemností,

• dohoda o řešení sporů (např. mediace nebo rozhodčí řízení).

Výhody a nevýhody podnájmu

Podnájem může být velmi výhodný – i když přináší určitá rizika.

Výhody:

• rychlé řešení bydlení (bez čekání na souhlas majitele, pokud jde o část bytu),

• nižší náklady při spolubydlení,

• vhodné pro krátkodobé bydlení – při práci v jiném městě, studiu apod.

Nevýhody:

• menší právní jistota – slabší ochrana než u nájemce,

• zánik spolu s nájmem, i bez upozornění,

• nutnost souhlasu vlastníka při podnájmu celého bytu,

• nemožnost trvalého pobytu bez písemného souhlasu majitele.

Podnájem družstevního bytu

U družstevních bytů se situace liší.

Člen družstva je sám nájemcem, a pokud v bytě trvale nebydlí, obvykle potřebuje ke zřízení podnájmu souhlas orgánů družstva.

Stanovy družstva mohou dokonce podnájem zcela zakazovat nebo podmiňovat písemným schválením výboru.

Naopak, pokud člen družstva v bytě bydlí a pouze část přenechává spolubydlícímu, většinou souhlas nepotřebuje.

Proto je vždy nutné nahlédnout do stanov – ty mají v praxi větší váhu než samotná smlouva.

Podnájem prostor pro podnikání

Institut podnájmu se neuplatňuje jen u bytů.

Častý je i podnájem prostor sloužících podnikání, dříve označovaných jako „nebytové prostory“.

Upravuje ho § 2314 OZ.

Příklad z praxe: máte pronajatou kancelář o 100 m², využíváte polovinu, zbytek nabídnete dalšímu podnikateli.

To je možné, pokud:

• vám to hlavní nájemní smlouva dovoluje,

• získáte souhlas vlastníka,

• a účel užívání zůstává v souladu s nájemní smlouvou (např. „administrativní činnost“).

Vždy však doporučujeme jasně vymezit, kterou část prostor přenecháváte, a kdo odpovídá za bezpečnost, přístup, škody a energie.

Na co si dát pozor při uzavírání podnájmu

1. Prověřte nájemce

Požadujte potvrzení, že skutečně má uzavřenou nájemní smlouvu a že v ní není zákaz podnájmu. Pokud odmítne, zvažte, zda do vztahu vstupovat.

2. Ověřte vlastníka

V katastru nemovitostí si zdarma zjistíte, kdo je skutečný vlastník bytu. Vyhnete se situaci, kdy „pronajímá“ osoba bez právního titulu.

3. Pojištění a kauce

Sjednejte pojištění odpovědnosti a jasné podmínky kauce – kdy a za jakých okolností ji lze použít.

4. Trvalé bydliště

Trvalý pobyt lze zapsat pouze se souhlasem vlastníka. U podnájmu nestačí souhlas 

nájemce.

Podnájem jako obcházení zákona? Dejte si pozor

Někdy se objevuje taktika, kdy vlastník formálně uzavře nájem s příbuzným, který pak byt „podnajme“ skutečnému zájemci. Cílem je vyhnout se ochraně nájemce a mít snadnější možnost výpovědi.

Z právního pohledu může jít o obcházení zákona, které soudy často posuzují jako neplatné.

Pokud vám tedy pronajímatel nabízí „podnájemní smlouvu“, ale sám je vlastníkem bytu, zpozorněte – pravděpodobně se snaží obejít zákonná pravidla nájmu.

Existují čistší řešení: vyšší kauce, pojištění, nebo notářský zápis s doložkou vykonatelnosti pro případ neplacení.

Přechodná ustanovení: staré smlouvy a nové právo

Pro smlouvy uzavřené před 1. 1. 2014 platí speciální režim.

Podle § 3074 odst. 1 OZ se nájem i podnájem od 1. 1. 2014 řídí novým občanským zákoníkem, i když vznikly dříve.

Jedinou výjimkou je nájem movitých věcí a pacht.

Nejvyšší soud proto dovodil, že výpověď z podnájmu bytu udělená po 1. 1. 2014 se posuzuje již podle nové úpravy. (Rozsudek NS ze dne 13. 3. 2024, sp. zn. 26 Cdo 1002/2023)

Shrnutí: tři pravidla, která si zapamatujte

1. Bez souhlasu vlastníka se podnájem nevyplatí.
   V krajním případě hrozí výpověď z nájmu a povinnost nahradit škodu.

2. Podnájem končí spolu s nájmem.
   Žádná smlouva to nemůže změnit – podnájem je právně závislý vztah.

3. Podnájemce není chráněn jako nájemce.
   Pokud chcete jistotu, spolehněte se na pečlivě sepsanou smlouvu – ta je vaše jediná ochrana.