breadcrumbs
Změna prohlášení vlastníka: jak správně postupovat podle § 1169 o. z. (judikatura 2025)
Kdy stačí většina a kdy musíte mít podpis všech? Průlomové rozhodnutí m ění pravidla změn prohlášení vlastníka

Nemovitosti
Příběh jedné „banální“ změny, která skončila u Nejvyššího soudu
„To je jen formalita,“ řekl předseda výboru.
„Doplníme rozvody tepla do společných částí. Vždyť to tak stejně už je.“
A shromáždění schválilo změnu prohlášení vlastníka.
Jenže jeden vlastník to viděl jinak:
„Berete mi část mé jednotky.“
„Já musím dát písemný souhlas.“
„A jsem přehlasovaný vlastník.“
„Jdu k soudu.“
Na první pohled běžná situace.
Na druhý? Právní nálož, která rozkryla chaos v pochopení § 1169 občanského zákoníku.
A Nejvyšší soud 26 Cdo 1714/2024 řekl jasně:
- Rozhodnutí o změně prohlášení vlastníka není rozhodnutím SVJ, ale samotných vlastníků jako spoluvlastníků.
- Jsou dva režimy rozhodování – základní a zjednodušený.
- Přehlasovaným vlastníkem může být i ten, kdo hlasoval mimo shromáždění.
- A spor patří k okresnímu soudu, ne krajskému.
Dopad na praxi SVJ, developerů i advokátů je obrovský.
Tento článek vysvětluje všechno.
Jasně. Prakticky. A srozumitelně.
Proč je změna prohlášení vlastníka jedním z nejčastějších zdrojů sporů v SVJ
1. O změně prohlášení už NEROZHODUJE shromáždění SVJ
Do roku 2020 to tak bylo.
Dnes to neplatí.
Po novele o. z. platí:
👉 Změnu prohlášení schvalují přímo vlastníci jako spoluvlastníci nemovitosti.
👉 Shromáždění je jen technická platforma, ne rozhodující orgán.
Tahle jediná změna způsobila v praxi SVJ totální chaos.
Proto většina SVJ dělá chybu:
vykládá si to podle starého zákona,
myslí si, že jde o rozhodnutí orgánu SVJ,
volí špatný proces,
a končí u soudu.
Existují dva zcela odlišné režimy změny prohlášení
ZÁKLADNÍ REŽIM – § 1169 odst. 1 o. z.
Použije se, pokud změna zasáhne:
individuální vlastnictví,
podíly,
výši příspěvků,
výlučné užívání
nebo konkrétní jednotku.
V takových situacích:
musíte mít písemný souhlas každého dotčeného vlastníka,
někdy všech vlastníků (pokud se dotýká všech),
a až poté většinu všech hlasů.
Je to tvrdé, ale logické: jde o zásah do vlastnictví.
ZJEDNODUŠENÝ REŽIM – § 1169 odst. 2 o. z.
Použije se, pokud:
se mění společné části,
beze změny podílů,
nejde o výlučné užívání.
Typicky:
přístavba výtahu,
změna účelu užívání společných prostor,
zpřesnění definice společných částí,
doplnění technologií, které ze zákona společné jsou.
A v tomto režimu platí:
- Stačí pouhá většina hlasů vlastníků.
- Bez písemných souhlasů.
- Bez dvojstupňového procesu.
To byl i případ změny „rozvodů tepla“.
3. Rozvody tepla nejsou součást jednotky. Nikdy.
Nejvyšší soud to potvrdil:
Rozvody tepla tvoří s domem jeden funkční celek, proto jsou společnou částí (NV 366/2013 Sb.).
A proto:
nikoho nepoškozují,
nikomu „neberou“ část jednotky,
nejde o zásah do vlastnického práva.
A tedy:
Stačila většina podle § 1169 odst. 2 o. z.
Nebyl třeba souhlas dotčených vlastníků.
Nejčastější chyby, které dělají SVJ při změně prohlášení (a které tento rozsudek řeší)
CHYBA 1: „Potřebujeme podpisy všech.“
Ne vždy.
Jen v režimu § 1169 odst. 1.
V režimu odst. 2 nikoliv.
CHYBA 2: „O tom rozhoduje shromáždění.“
Ne.
Rozhodují vlastníci, nikoliv SVJ.
Shromáždění je jen platforma.
CHYBA 3: „Přehlasovaný vlastník je jen ten, kdo přišel na schůzi.“
Ne.
A to je naprosto zásadní.
Podle NS je přehlasovaným vlastníkem i ten, kdo:
hlasoval mimo shromáždění,
projevil nesouhlas předem,
poslal stanovisko e-mailem či datovkou.
CHYBA 4: Nesprávná žaloba – u krajského soudu
Protože šlo o rozhodování vlastníků, ne orgánu SVJ, platí:
👉 Věcně příslušný je okresní soud (§ 9 o. s. ř.).
Krajský soud = chyba = zrušení rozhodnutí.
Správný postup při změně prohlášení vlastníka (kompletní checklist)
Toto je nejdůležitější část článku.
Tady si SVJ i developeři ušetří roky sporů.
KROK 1: Identifikujte právní režim
Položte si dvě otázky:
1) Mění se někomu podíl, jednotka, výlučné užívání nebo příspěvky?
→ § 1169 odst. 1
→ potřebujete písemné souhlasy dotčených vlastníků
2) Mění se jen společné části bez dopadu na podíly?
→ § 1169 odst. 2
→ stačí většina hlasů všech vlastníků
KROK 2: Identifikujte dotčené vlastníky
Dotčený je jen ten, komu se něco mění.
Nikdo jiný.
KROK 3: Připravte právně správné znění změny
Musí být:
přesné,
konzistentní,
v souladu s realitou,
v souladu s NV 366/2013 Sb.,
v souladu s původním prohlášením.
KROK 4: Zajistěte hlasování vlastníků
Vlastníci mohou hlasovat:
jednotlivými právními jednáními,
dohodou,
hlasováním na shromáždění,
kombinací všeho.
Formálně: Shromáždění není orgán, jen platforma.
KROK 5: Evidujte souhlasy a nesouhlasy i mimo shromáždění
Toto je nový a zásadní prvek: Vlastník může projevit nesouhlas i mimo shromáždění, až do chvíle hlasování.
A i tak je přehlasovaným vlastníkem.
KROK 6: Archivujte vše
Uložte:
zápis,
výsledky hlasování,
písemné souhlasy,
e-maily nesouhlasu,
datové zprávy.
Kdo je „přehlasovaný vlastník“ po novele a podle Nejvyššího soudu (zásadní změna)
V původní judikatuře platilo:
přehlasovaný = pouze ten, kdo byl fyzicky přehlasován na shromáždění
To ale neplatí pro změnu prohlášení vlastníka.
Nejvyšší soud říká: Přehlasovaný vlastník = každý, kdo projevil nesouhlas, ať už na shromáždění, nebo mimo něj.
A to až do okamžiku hlasování.
To má obrovské procesní důsledky:
okruh legitimovaných vlastníků je širší
SVJ musí vyhodnocovat i e-maily a datové zprávy
nelze formalisticky odmítat legitimaci vlastníka jen proto, že „nebyl na schůzi“
Soudní přezkum podle § 1209 o. z.: kdy má vlastník šanci uspět
Nejvyšší soud zdůrazňuje:
- Přezkum je výjimečný.
- Pouze přehlasovaný vlastník může žalovat.
- A jen pokud je pro to důležitý důvod.
- A jen do 3 měsíců.
Zásah soudu je možný jen tehdy, když:
rozhodnutí je nezákonné,
zasahuje do práv vlastníka,
nebo je extrémně nevýhodné.
A protože jde o rozhodování vlastníků (nikoliv orgánu SVJ): spor patří k okresnímu soudu.
Toto rozhodnutí to potvrdilo velmi jasně.
Co si z toho odnáší manažeři, předsedové SVJ, správci i vlastníci?
Ne každá změna prohlášení vyžaduje podpisy.
Ne každá změna dotýká vlastníků.
Ne každá změna je zásah do jednotky.
Ne každá změna míří ke krajskému soudu.
A především: shromáždění není orgán, který rozhoduje o změně prohlášení vlastníka.
A právě proto je potřeba mít po ruce někoho, kdo:
rozliší správný režim,
vyhodnotí právní dopady,
nastaví správný postup,
ošetří soudní napadnutelnost,
připraví text dodatku, který vydrží realitu i soud.
3 hlavní poznatky
1. O změně prohlášení vlastníka rozhodují vždy vlastníci — nikoliv orgány SVJ.
2. Existují dva režimy: přísný (s písemnými souhlasy) a zjednodušený (pouhá většina).
3. Přehlasovaným vlastníkem je i ten, kdo projeví nesouhlas mimo shromáždění.
Upozornění: Tento článek nepředstavuje právní stanovisko. Bold Legal nenese odpovědnost za použití nebo interpretaci zde uvedených informací v konkrétních právních případech. Slouží pouze k obecnému informování a nenahrazuje individuální právní poradenství. Pokud řešíte podobný případ, obraťte se na Bold Legal.
Concept detail:
Témata
Concept detail:
Concept detail:
Share information with others >
Who is writing this article for you:
Jméno a příjmení
advokát
What I am an expert in:
Feature 1
Feature 2
Feature 3
Popis advokáta
motto

Do you need assurance that your contracts will hold up in practice?
