Úvod: Když podpis nestačí

V praxi se často stává, že podnikatel podepíše listinu ještě předtím, než je do ní doplněn finální text – například z důvěry ke svému obchodnímu partnerovi.
Problém nastane, když se takový prázdný papír později „promění“ ve směnku na miliony korun.

Může se dlužník bránit tím, že jeho podpis byl zneužit?

A kdo musí dokázat, že směnka vznikla (nebo nevznikla) řádně?

Právě na tuto otázku odpověděl Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 29 Cdo 352/2023 ze dne 30. 6. 2025.

I. O co v případu šlo?

Spor se týkal směnky vlastní na částku 8,5 milionu Kč, kterou měl výstavce (osoba M. Z.) vystavit ve prospěch remitenta, osoby F. V.

Směnka byla později převedena na žalobce, který se domáhal zaplacení směnečného peníze u soudu.

Výstavce se bránil, že směnka vůbec nevznikla jeho vůlí – tvrdil, že šlo o zneužití prázdné podepsané listiny, kterou měl remitent k dispozici.

II. Co řešily soudy nižších stupňů

Městský soud v Praze

• považoval směnku za platnou – obsahovala všechny náležitosti dle čl. I § 75 zákona směnečného a šekového;

• pravost podpisu výstavce byla prokázána znaleckým posudkem;

• tvrzení o zneužití prázdné listiny soud označil za neprokázané, a proto směnečný platební rozkaz ponechal v platnosti.

Vrchní soud v Praze

• rozhodnutí zrušil a dospěl k závěru, že žalobce (věřitel) neunesl důkazní břemeno ohledně „pravosti směnečné listiny“,

• přestože podpis byl pravý, soud chtěl další důkazy, že text směnky existoval již v době podpisu.

Jinými slovy – podle odvolacího soudu měl věřitel prokázat, že listina nebyla prázdná.

III. Nejvyšší soud: důkazní břemeno je na dlužníkovi

Nejvyšší soud tento přístup odmítl.

Zdůraznil, že pokud je pravost podpisu výstavce prokázána, vzniká právní domněnka, že:

„Podpis se nachází pod textem, který výstavce skutečně podepsal a schválil.“

Tedy: věřitel (držitel směnky) musí prokázat pravost podpisu, ale pokud dlužník tvrdí, že podpis byl zneužit na prázdném papíře, on musí tuto námitku prokázat.

Právní základ tohoto závěru

Nejvyšší soud odkázal na:

• § 565 občanského zákoníku, který zakládá vyvratitelnou domněnku pravosti a správnosti soukromé listiny – pokud ji podepsala osoba, proti níž se listina používá.

• předchozí judikaturu (např. 29 Cdo 3478/2007, 29 Cdo 1310/2019), která tento princip uplatňovala již před rokem 2014.

Tato domněnka znamená, že není nutné dokazovat, že text na směnce existoval v době podpisu.

Dokazovat opak musí ten, kdo to tvrdí – tedy výstavce.

IV. Klíčové právní závěry Nejvyššího soudu

1) Prokázaná pravost podpisu zakládá domněnku, že výstavce podepsal listinu s obsaženým textem.

2) Dlužník, který tvrdí, že jeho podpis byl zneužit, nese důkazní břemeno prokázat tuto skutečnost.

3) Věřitel (majitel směnky) již nemusí dokazovat, že text byl na listině v době podpisu.

4) Pokud soudy nižších stupňů přenesly toto důkazní břemeno na věřitele, porušily právní princip vyvratitelné domněnky správnosti listiny.

5) Rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení.

V. Co to znamená v praxi

Tento rozsudek má zásadní dopad pro všechny případy, kde se směnečný dlužník brání tvrzením, že:

„směnka vznikla zneužitím mého podpisu“.

Nejvyšší soud říká jasně:

Pokud jste listinu podepsali, nese vy odpovědnost prokázat, že jste se podepsali na prázdném papíře, který někdo později zneužil.

Tedy, běžná „obrana směnečného dlužníka“ už nepostačí pouhým tvrzením – bez důkazů (např. svědectví, korespondence, znalecké posudky, okolnosti předání listiny) soud takovou námitku nepřijme.

VI. Kontext v systému důkazního břemene

Rozsudek posiluje tradiční princip civilního procesu:

• Každý nese důkazní břemeno ohledně skutečností, které tvrdí ve svůj prospěch.

• Pokud je podpis pravý, listina se považuje za pravdivou.

• Dlužník se nemůže „schovat“ za tvrzení, že podpis byl zneužit – musí to prokázat.

Tím se potvrzuje stabilita právních vztahů založených na směnkách a posiluje jistota věřitelů, že směnka nepřestane být důkazem jen proto, že dlužník zpětně tvrdí zneužití.

VII. Dopady pro praxi advokátů a podnikatelů

Pro věřitele:

• postačí prokázat pravost podpisu,

• zvažujte znalecký posudek z písmoznalectví již v počátku sporu,

• dlužníkovu námitku „zneužití prázdné listiny“ berte vážně, ale trvejte na tom, že důkazní břemeno je na něm.

Pro dlužníky:

• nikdy nepodepisujte nevyplněné listiny (ani „jen pro jistotu“),

• pokud tvrdíte zneužití, potřebujete konkrétní důkazy – jinak je obrana neúčinná,

• svědecké výpovědi „z důvěry“ nestačí.

Pro právníky:

• v obdobných sporech už není nutné dokazovat existenci textu při podpisu,

• důležité je jasně oddělit námitku pravosti podpisu (falsum) a námitku zneužití prázdné listiny – procesní režim je odlišný.

VIII. Závěr

Rozsudek 29 Cdo 352/2023 přináší důležité vyjasnění:

Pravý podpis na směnce znamená, že listina je považována za pravou i obsahem – pokud výstavce tvrdí opak, musí to sám dokázat.

Tento výklad posiluje právní jistotu ve směnečných vztazích a snižuje riziko zneužívání procesních námitek.