Projektová dokumentace je mozkem každé stavby. Ale co když právě tento mozek udělá chybu? Vadný projekt může způsobit statisícové či milionové škody – od narušené statiky po zmařenou kolaudaci. 

Málokdo však ví, že i když chybu udělá projektant, v praxi ji často „odnese“ zhotovitel. Tento článek vysvětluje, kdy za vady odpovídá projektant, jak se rozlišuje mezi vadou projektu a vadou provedení, a jak se může objednatel účinně bránit.

Kdy projektant odpovídá za vady

Podle § 2630 občanského zákoníku odpovídá za škodu vzniklou vadou stavby nejen zhotovitel, ale také ten, kdo poskytl podklady, dokumentaci nebo vykonával dozor nad provedením stavby – tedy i projektant.

Tato odpovědnost je solidární, což znamená, že objednatel může požadovat náhradu škody nebo odstranění vady po kterékoli z těchto osob.

V praxi bývá prokázání chyby projektu obtížné – klíčovým důkazem je znalecký posudek, často rozdílný podle toho, kdo jej objedná.

Problém dvojí odpovědnosti: projektant vs. zhotovitel

Často se ukáže, že za vadu díla mohou oba: projektant chybně navrhl konstrukční řešení a zhotovitel tuto chybu neodhalil, přestože měl jako odborník jednat s řádnou péčí.

Judikatura Nejvyššího soudu potvrzuje, že zhotovitel nesmí slepě realizovat vadný projekt, pokud měl být při běžné odborné péči schopen chybu rozpoznat (např. rozsudky NS 25 Cdo 1619/2007, 25 Cdo 1198/2005).

Na druhou stranu po zhotoviteli nelze spravedlivě požadovat, aby odhalil každou skrytou vadu projektu – zejména takovou, která se projeví až v průběhu výstavby.

Solidární odpovědnost projektanta podle § 2630 OZ

Zákon stanoví, že za vady stavby odpovídá společně a nerozdílně ten, kdo:

• dodal stavební dokumentaci, nebo

• prováděl technický či autorský dozor.

Objednatel si tak může vybrat, zda bude náhradu škody uplatňovat vůči zhotoviteli, projektantovi, nebo oběma současně.

Tento princip potvrdil i Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 25 Cdo 1619/2007, kde uznal odpovědnost projektanta za vadný návrh hydroizolace, který způsobil zatékání a poškození domu.

Jak poznat vadu projektové dokumentace

O vadě projektu lze hovořit tehdy, když projekt neumožňuje řádné provedení stavby nebo vede k jejím vadám. 

Typicky jde o situace, kdy:

• projekt neodpovídá požadavkům objednatele,

• nebere v úvahu skutečné podmínky staveniště (např. přítomnost podzemní vody),

• je v rozporu s technickými normami, nebo

• chybí klíčové výpočty, detaily či návaznosti konstrukcí.

Naopak drobné odchylky či estetické nedostatky samy o sobě zpravidla nepředstavují vadu projektové dokumentace.

Proč je pro objednatele klíčové reagovat bez odkladu

Objednatel musí vadu oznámit bez zbytečného odkladu, jakmile ji zjistí nebo mohl zjistit při obvyklé péči.

To platí i vůči projektantovi – i když se vada projeví až při realizaci stavby, nelze otálet s jejím oznámením.

Projektant se totiž často brání tím, že vada byla nahlášena pozdě. Soudy proto zkoumají, kdy mohl objednatel nebo zhotovitel vadu rozpoznat při běžné kontrole a zda skutečně došlo k opožděnému uplatnění práv z vadného plnění.

Náhrada škody a sleva z ceny projektové dokumentace

Pokud již byla stavba podle vadného projektu provedena, odstranění vady dokumentace zpravidla nedává smysl.

Objednatel proto obvykle uplatňuje slevu z ceny díla (projektové dokumentace) podle § 2106 a násl. OZ nebo požaduje náhradu škody způsobenou vadným návrhem podle § 2913 OZ.

Výše škody bývá často mnohonásobně vyšší než hodnota samotného projektu – proto je zásadní, aby smlouva s projektantem obsahovala povinnost uzavřít pojištění profesní odpovědnosti.

Důkazní břemeno a objektivní odpovědnost projektanta

Projektant odpovídá objektivně, bez ohledu na zavinění (§ 2913 OZ).

Objednatel musí prokázat, že vada stavby vyplývá z vadné projektové dokumentace.
Projektant se může bránit pouze tím, že k vadě došlo v důsledku nesprávné realizace nebo změn provedených bez jeho souhlasu, případně že mu v plnění zabránila mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.

V praxi je takové prokazování složité – projektant nemá přístup ke stavebnímu deníku, neúčastní se fyzické realizace a nemá kontrolu nad tím, zda zhotovitel skutečně dodržel jeho projekt.

Proto bývají soudní spory s projektanty náročné a důkazně komplikované.

Kdy se projektant může zprostit odpovědnosti

Projektant se může odpovědnosti zprostit jen tehdy, pokud prokáže, že:

• vadu stavby nezpůsobila jeho dokumentace, nebo

• vadu způsobil zhotovitel chybnou realizací či neodsouhlasenou změnou návrhu.

Zproštění odpovědnosti je v praxi velmi obtížné, protože projektant musí prokazovat negativní skutečnost – že vada nevznikla jeho dokumentací.

Praktické dopady a prevence

Vadná projektová dokumentace může způsobit:

• prodloužení výstavby,

• vícenáklady na opravy,

• ztrátu záruk vůči zhotoviteli, nebo

• nemožnost kolaudace.

Proto by měl objednatel:

• vyžadovat po projektantovi pojistku profesní odpovědnosti,

• nechat projekt prověřit nezávislým technickým dozorem,

• a mít smluvně zajištěno, že projektant odpovídá i za následné vady způsobené jeho návrhem.

Závěr

Odpovědnost projektanta za vady projektu není jen teoretická otázka – v praxi jde často o milionové částky.

Projektant může být povinen nahradit škodu i po letech, pokud se prokáže, že jeho návrh byl vadný a způsobil vady stavby.

Naše advokátní kancelář Bold Legal pomáhá investorům i stavebníkům chránit jejich práva, nastavit smluvní vztahy s projektanty a efektivně vymáhat nároky z vadné projektové dokumentace.