Každý stavební projekt má své problémy, ale nejzávažnější situace nastává, když zhotovitel ví o vadě, a přesto stavbu předá.

Taková situace má zcela jiné právní důsledky než běžné vady. Zákon i judikatura tyto případy nazývají vědomými vadami – a jejich následky pro zhotovitele bývají fatální.

Co znamená vědomá vada

Podle § 2112 odst. 2 občanského zákoníku nemá zhotovitel právo namítat, že vada nebyla včas oznámena, pokud o ní věděl nebo musel vědět už při předání.

Jinými slovy: jestliže zhotovitel předává stavbu, o jejíchž vadách věděl, odpovídá za ně i po uplynutí zákonných a smluvních lhůt.

Vědomá vada je taková, kterou zhotovitel:

• znal, ale přesto ji neodstranil,

• musel poznat při obvyklé odborné péči,

• nebo ji dokonce vědomě zakryl.

Judikatura i odborná literatura potvrzují, že k vědomé vadě se přistupuje přísně – jde o vědomé porušení povinnosti provést dílo řádně.

Nedodělky jako typ vědomé vady

Za vědomou vadu se považují i tzv. nedodělky, tedy části díla, které nebyly vůbec provedeny.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 32 Cdo 2290/2014) jasně říká:

Nedodělek je druhem vady – a pokud si zhotovitel musel být vědom, že dílo není dokončeno, jde o vadu vědomou.

To znamená, že zhotovitel nemůže tvrdit, že se o „nedokončené části“ nevěděl, pokud bylo zřejmé, že práce nejsou hotové (např. chybí obklady, zábradlí, zapojení elektroinstalace).

Předáním stavby v takovém stavu zhotovitel přebírá riziko trvalé odpovědnosti.

Proč je vědomá vada tak zásadní

Běžné vady (zjevné nebo skryté) musí objednatel včas reklamovat, jinak o svá práva přijde.

U vědomých vad to ale neplatí.

Pokud zhotovitel o vadě věděl nebo musel vědět, objednatel může své právo uplatnit kdykoliv, i po uplynutí záruční nebo pětileté lhůty podle § 2629 OZ.

Tento princip potvrzuje i rozhodnutí Nejvyššího soudu z 10. prosince 2008 (sp. zn. 32 Odo 1604/2006): Zhotovitel, který věděl o vadě a přesto dílo předal, odpovídá za její následky i po uplynutí záruční i zákonné doby.

Klasické příklady vědomých vad

Z praxe a soudních případů lze uvést nejčastější příklady:

• záměrné zakrytí nedokončených nebo vadně provedených prací,

• chybná montáž komponentů (např. oken, polykarbonátových desek) v rozporu s technickými normami,

• neprovedení předepsaných zkoušek těsnosti, statiky či funkčnosti,

• úmyslné zamlčení chyb s odůvodněním, že „objednatel si toho nevšimne“.

V případě prokázání úmyslu nebo hrubé nedbalosti může být zhotovitel povinen nejen odstranit vadu, ale i hradit škodu a ztrátu z užívání stavby.

Jak objednatel pozná, že jde o vědomou vadu

Určení, zda je vada vědomá, závisí na okolnostech.
Klíčové je, zda:

• byla vada zjevná již při předání,

• zhotovitel musel při běžné odborné péči poznat, že práce nejsou v pořádku,

• existuje důkaz, že vadu zakrýval nebo odmítl odstranit.

Důležitým důkazem bývá stavební deník, komunikace se zhotovitelem, zápisy z kontrolních dnů nebo znalecký posudek.

Pokud se prokáže, že zhotovitel o vadě věděl, nechrání ho žádná prekluzivní ani záruční lhůta.

Jak má objednatel postupovat

1. Vše zdokumentujte.
   Vyfoťte, popište a uveďte datum zjištění vady.

2. Oznamte vadu písemně a prokazatelně.
   Použijte doporučený dopis, datovou schránku nebo e-mail s potvrzením doručení.

3. Uveďte, co požadujete.
   Můžete chtít opravu, slevu z ceny nebo náhradu škody.

4. Zvažte znalecký posudek.
   Ten často rozhodne, zda šlo o vědomou vadu nebo prostou chybu.

5. Vyhledejte právní pomoc.
   Zkušený advokát pomůže formulovat výzvy i postup pro vymáhání náhrady škody.

Jaké má objednatel nároky

Pokud se prokáže, že šlo o vědomou vadu nebo nedodělek, může objednatel:

• požadovat opravu nebo odstranění vady,

• žádat přiměřenou slevu z ceny díla,

• odstoupit od smlouvy, pokud je vada podstatná,

• a uplatnit náhradu škody v plné výši – i po letech.

Zhotovitel se této odpovědnosti nemůže zbavit ani smluvními ustanoveními, která omezují záruční dobu.

Jakmile se prokáže, že vada byla vědomá, zhotovitel nese odpovědnost bez ohledu na čas.

Rozdíl mezi vědomou a skrytou vadou

Na rozdíl od skrytých vad, které objednatel mohl zjistit až později, vědomé vady znal už zhotovitel.

Tím se zásadně mění důkazní břemeno – v případě sporu musí prokázat, že o vadě nevěděl, což je v praxi téměř nemožné.

Závěr: vědomá vada jako test důvěry i odpovědnosti

Vědomé vady a nedodělky nejsou jen technickým problémem – jsou především problémem důvěry mezi objednatelem a zhotovitelem.

Zákon stojí jednoznačně na straně objednatele, protože zhotovitel jako odborník má povinnost předávat dílo bez vad a v plném rozsahu.

Pokud to vědomě poruší, odpovídá i po letech v rámci promlčecí doby.