I. Úvod: když ticho po splatnosti bolí víc než dlužník

Ticho po splatnosti zná každý podnikatel.

Faktura vystavená, upomínky poslané, sliby padaly — a nic.

Na účtu prázdno, v účetnictví „pohledávka po splatnosti“.

Jenže pozor: v právu se tato situace rovná nule, dokud se z ní nestane škoda.
A ta nevzniká tehdy, kdy dlužník neplatí. Vzniká až tehdy, když už neexistuje reálná šance, že zaplatí vůbec.

Právě tento okamžik – hranici mezi „dluhem“ a „ztrátou“ – rozebíral Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 27 Cdo 1818/2020.

A jeho závěry mění to, jak by firmy měly přemýšlet o svých pohledávkách i o odpovědnosti manažerů.

II. Příběh ze soudní síně: 683 000 Kč, které zmizely v šedé zóně

Jednatel středně velké společnosti prodal firmě, s níž byl osobně propojen, pozemky za 3,57 milionu Kč.

Kupující však zaplatil jen část – 683 898,42 Kč zůstalo viset ve vzduchu.

Jednatel později vystavil potvrzení, že „žádné dluhy neeviduje“.

A nakonec uzavřel se spřízněnou firmou smlouvu o narovnání, která měla „vše vyrovnat“.

Společnost tak přišla o nárok i na zbytek kupní ceny.

Po letech se nový vlastník firmy obrátil na soud: „Jednatel porušil péči řádného hospodáře a způsobil společnosti škodu.“

Soudy se ale neshodly:

• Krajský soud: škoda nevznikla – pohledávka stále existuje.

• Odvolací soud: škoda vznikla – peníze se nikdy nevrátí.

• Nejvyšší soud: pravda je mezi.

III. Rozhodnutí Nejvyššího soudu: škoda vzniká až při nevymahatelnosti

Nejvyšší soud shrnul základní princip, který je dnes klíčový pro každého věřitele i manažera:

• Skutečnou škodu může představovat i splatná pohledávka –
  ale pouze tehdy, když je nevymahatelná.

• Okamžikem vzniku škody je ten, kdy je nepochybné,
  že pohledávku už nelze vymoci.

• Není nutné mít soudní rozhodnutí o nevymahatelnosti.
  Rozhodující je objektivní zjištění, že se věřitel svého práva nedomůže.

• Názor věřitele („to už nemá cenu“) není relevantní.
  Rozhoduje realita, nikoli pocit.

• Škoda vzniká, jestliže dlužník neplní, vymáhání je nemožné (např. promlčeno, dlužník v úpadku, zanikl), a tím dojde ke zmenšení majetku věřitele.

Nejvyšší soud proto vrátil věc zpět odvolacímu soudu s jasným pokynem:
nejprve zjistěte, zda se pohledávka skutečně stala nevymahatelnou.

Teprve potom lze mluvit o škodě a odpovědnosti jednatele.

IV. Co to znamená v praxi

1) Nezaplacená faktura ≠ škoda

Dokud lze pohledávku vymoci (soudně či mimosoudně), je to stále majetek.
Účetní odpis nebo pesimismus nestačí.

2) Škoda vzniká v okamžiku „definitivní ztráty“

Až když je jisté, že věřitel nemůže pohledávku vymoci, dochází ke zmenšení majetku – tedy ke škodě.

3) Subjektivní víra nestačí

„Stejně by to nešlo“ neobstojí. Musí existovat objektivní nemožnost – např. insolvence, likvidace, námitka promlčení.

4) Odpovědnost statutárů se váže na péči řádného hospodáře

Nevymáhání pohledávky není automaticky porušením péče.

Porušení nastává, pokud statutár mohl zabránit ztrátě a neučinil nic.

V. Jak taková situace vzniká – a jak jí předejít

Právníci vidí ve firmách stále stejný scénář:

1. Dlužník neplatí → „počkejme, třeba to pošle.“

2. Přijdou roky → faktura promlčená.

3. Účetní to zařadí mezi „nevymahatelné“.

4. Manažer se diví, proč auditoři mluví o škodě.

Takto pomalu vzniká neviditelná ztráta, která se z tabulek mění v právní problém.

VI. Co má udělat firma, když dlužník neplatí

1. Prověřit stav pohledávky.
   Zjistit datum splatnosti, běh promlčecí lhůty, možné uznání dluhu.

2. Zajistit důkazy o vymáhání.
   Výzvy, e-maily, zápisy z jednání, potvrzení o převzetí faktur.

3. Vyhodnotit návratnost vymáhání.
   Někdy se vyplatí rychlá žaloba nebo rozhodčí řízení, jindy dohoda.

4. Zvážit ekonomické a daňové dopady.
   Dokumentujte vše pro možnost daňového odpisu nevymahatelné pohledávky.

5. Zkontrolovat péči řádného hospodáře.
   Členové statutárního orgánu musí být schopni doložit, že jednali s péčí,
   nikoli pasivně.

„Nevymáhat pohledávku není hřích. Nevědět proč – to už ano.“

VII. Jak Bold Legal chrání hodnotu firem

Z praxe víme, že podnikatelé často řeší pohledávky příliš pozdě — až ve chvíli, kdy jsou soudní i obchodní šance pryč.

Proto jsme v Bold Legal vytvořili systém, který pomáhá firmám ztrátám předcházet dřív, než vzniknou:

1. Audit pohledávek

Komplexní přehled o všech splatných a rizikových pohledávkách, jejich právním postavení, promlčení a možnosti vymáhání.

2. Strategie prevence škody

Nastavení interních procesů, které zabrání tomu, aby se z dluhu stal právní problém.

3. Vymáhací řízení a smírné dohody

Efektivní kroky – od výzev přes žaloby po insolvenční návrhy – se zaměřením na reálný výsledek, ne na proces.

4. Ochrana statutárů

Poradenství, jak doložit péči řádného hospodáře, nastavení rozhodovacích protokolů, zápisů z jednání, interní compliance.

5. Dokumentace pro audit a daně

Přehledné právní stanovisko o nevymahatelnosti pro uznání daňového nákladu či odpisu.

VIII. Jak poznat, že je čas jednat

• Dlužník neplatí déle než 60 dní.

• Neodpovídá na výzvy nebo slibuje „po výplatě“.

• Účetní mluví o „nevymahatelných“ položkách.

• Statutár neví, v jakém stavu jsou žaloby nebo insolvence.

To vše jsou signály, že pohledávky už nejsou aktivem, ale spící bombou.

A čím déle čekáte, tím větší je riziko, že se z nich stane právně uznaná škoda.

IX. Proměna myšlení: od dluhu k odpovědnosti

Nejvyšší soud tímto rozhodnutím posílil význam aktivního řízení pohledávek.
Ukazuje, že právo dnes chrání nejen poškozené věřitele, ale i ty, kteří dokážou prokázat, že jednali s rozvahou.

V podstatě říká: „Škoda není trestem za neúspěch. Je důsledkem nečinnosti, když už bylo pozdě.“

X. Závěr: kdy se z faktury stává ztráta

• Nezaplacená pohledávka je varování.

• Nevymahatelná pohledávka je škoda.

• Promlčená pohledávka je důkaz pasivity.

A mezi těmito třemi stavy se rozhoduje, zda firma chrání své peníze,
nebo své právní riziko.

Pokud máte ve firmě pohledávky, které „visí ve vzduchu“, zjistěte, zda jsou ještě právně živé — nebo už tichou ztrátou.