Úvod: když forma vítězí nad smyslem – a právo to odmítne

Podnikatelé často žijí v přesvědčení, že převod podílu ve společnosti s ručením omezeným musí být „dokonalý“. 

Úředně ověřené podpisy, notář, přesně vymezená smlouva, vše v daném pořadí.

Nejvyšší soud však v srpnu 2025 ukázal, že ne vždy rozhoduje forma – ale vůle stran. 

A tento střípek do teorie uzavírání smluv pomohla vytvořit BOHEMIA ENERGY entity s. r. o., která skončila před pár lety z důvodu energetické krize a vysokých cen energií na spotovém trhu.

Zjednodušeně řečeno:

• ️ smlouva o převodu podílu může být uzavřena i konkludentně, a

•  legalizace podpisu nabyvatele provedená ještě před nabídkou neznamená, že smlouva neplatí.

Jinými slovy: i když podpis existoval „dřív, než měl“, právní jistota byla zachována.

A právě o tom je dnešní případ, který má význam pro každého, kdo někdy převáděl (nebo bude převádět) podíl ve své s.r.o.

1. Co se v případu stalo: klasická podnikatelská šachová partie

Jednalo se o poměrně běžnou, ale komplikovanou situaci:

manželé byli společníky firmy, mezi nimi a zprostředkovatelem (T. B.) vznikla dohoda o převodu části podílu.

Na papíře i v realitě se však věci zamotaly.

Převodce (manželka) nejdříve odmítla podepsat návrh převodní smlouvy,
ale o pár měsíců později tentýž návrh podepsala a zaslala zpět druhé straně.

Nabyvatel (T. B.) už dříve nechal svůj podpis na téže listině ověřit – a jakmile dokument obdržel, začal se chovat jako společník: účastnil se valné hromady, uplatňoval hlasovací práva, vystupoval jménem společnosti.

Soud prvního stupně měl jasno – smlouva neplatí, protože podpis byl „příliš starý“.
Odvolací soud to viděl jinak – a Nejvyšší soud mu dal nakonec za pravdu.

2. Konkludentní přijetí nabídky: když mluví činy místo slov

Nejvyšší soud potvrdil, že smlouvu lze uzavřít i konkludentně – tedy nikoli výslovným „ano“, ale tím, že se podle nabídky zachováte.

Tento princip vychází z § 1744 občanského zákoníku:

„S přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi stran může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová – zejména poskytne nebo přijme plnění.“

V praxi to znamená:

Nepotřebujete vždy druhý podpis nebo zvláštní listinu (přičem je nutné zachovat formu, kterou vyžaduje zákon).

Pokud druhá strana začne jednat podle nabídky (např. vykoná práva společníka), smlouva vznikla.

To je pro podnikatele zásadní.

Ne každá neformálnost = neplatnost.
Rozhodující je, zda z chování stran jednoznačně plyne vůle uzavřít smlouvu.

3. Ověření podpisu: formalita, ne past

Podle § 209 odst. 2 zákona o obchodních korporacích musí být podpisy na smlouvě o převodu podílu úředně ověřené.

Smyslem tohoto požadavku je zvýšit právní jistotu – ne komplikovat život podnikatelům.

Nejvyšší soud výslovně uvedl:

„I když je podpis nabyvatele podílu ověřen ještě před samotnou nabídkou převodu, naplňuje to účel požadavku § 209 odst. 2 z. o. k.“

Jinými slovy – nevadí, že podpis byl ověřen dříve. 

Důležité je, že identita stran a obsah převodu byly jasné.

Soud zároveň varoval před „přepjatým formalismem“ – právem, které zbytečně trestá logické a poctivé jednání.

4. Klíčové závěry pro praxi podnikatelů

Nejvyšší soud shrnul několik principů, které mají široký dopad:

1. Nabídku lze přijmout i konkludentně

Pokud se druhá strana podle nabídky zachová (např. uplatní práva společníka), smlouva vzniká – i bez písemného „přijímám“.

2. Starší ověření podpisu nevadí

Legalizace podpisu (zde šlo o podpis osoby, které se nabídka měla teprve odeslat) provedená dříve před zasláním nabídky není na závadu.

Rozhoduje, zda je zajištěna jistota o osobách a obsahu smlouvy.

3. Forma nesmí zmařit vůli

Smyslem právní úpravy není formální pasti, ale ochrana jistoty.

Pokud účel (ověření totožnosti a pravosti podpisu) byl splněn, není důvod smlouvu rušit.

4. Přepjatý formalismus nemá v obchodním právu místo

Soud výslovně odmítl výklad, který by „požadoval nové ověření podpisu jen proto, že k původnímu došlo o pár dní dříve“.

5. Co si z toho odnést (a jak to využít)

Tento rozsudek má významnou praktickou hodnotu:

• Při převodech podílů si ověřte, zda jsou podpisy na smlouvě legalizované – ale nemusí být nutně z téhož dne.

• Pokud druhá strana začne jednat podle smlouvy (např. hlasuje, převádí peníze, využívá práva společníka), může to znamenat její konkludentní přijetí.

• Důležitější než formální datum podpisu je obsah a skutečné chování.

A pokud jste v situaci, kdy druhá strana tvrdí, že převod neplatí kvůli formalitě – nevzdávejte se.

Judikatura vám dává do ruky silný argument.

6. Shrnutí pro podnikatele

Pokud druhá strana jedná, jako by byla společníkem – a podpisy jsou ověřené, i když dřív – smlouva platí.

Nejvyšší soud tak v praxi potvrdil:

👉 právo chrání skutečnou vůli, nikoliv přepjaté formality.

A pro podnikatele to znamená jediné:

nebát se rozumné jednoduchosti.