Úvod: Když se z podílu stane zástava

Představte si, že máte rozjetý projekt, banka je připravená financovat, podmínky úvěru vypadají dobře – a najednou přijde požadavek: „Jako zajištění potřebujeme zástavu vašeho podílu ve společnosti.“

Na první pohled to zní logicky. Přitom ale platí: špatně nastavená zástava obchodního podílu je jako airbag, který se nikdy neodpálí. Vypadá bezpečně, ale ve chvíli nárazu nefunguje.

V tomto článku se podíváme na zástavu obchodního podílu (včetně akcií) tak, aby:

• bylo jasné, kdy vůbec lze podíl zastavit,

• dokumentace obstála u soudu i v insolvenčním řízení,

• věřitel skutečně získal zajištění

• a vlastník podílu si zbytečně nezablokoval manévrovací prostor v řízení společnosti.

Článek míří na majitele firem, manažery, investory i bankéry, kteří nechtějí, aby jejich zajištění skončilo jen „na papíře“.

1. Co je zástava obchodního podílu a proč je tak oblíbená

Zástavní právo k obchodnímu podílu (nebo akciím) je způsob, jak zajistit splnění dluhu prostřednictvím majetkové účasti ve společnosti.

• Zástavce – typicky společník nebo akcionář – dává svůj podíl do zástavy.

• Zástavní věřitel – například banka nebo investor – získává právo uspokojit se z tohoto podílu, pokud dluh nebude splacen.

V praxi se používá zejména:

• při financování projektových společností (SPV),

• při akvizicích a M&A,

• u „holdingu“ s více dcerami, kdy se zastavují podíly v dceřiných společnostech,

• u mezaninového financování a investorských vstupů.

Dobře nastavená zástava:

• oddělí riziko projektu od zbytku skupiny,

• umožní získat lepší financování,

• dává věřiteli reálný nástroj, jak se uspokojit.

Špatně nastavená zástava:

• je neplatná,

• nelze ji vykonat,

• nebo vede k vleklým sporům, které zablokují transakci na několik let.

Otázka pro vás: Kdybyste dnes museli spoléhat jen na zástavu svého podílu – jste si jistí, že by obstála v insolvenčním řízení?

2. Může být každý podíl zastaven? První „kill point“ celé transakce

První zásadní otázka zní: Lze váš podíl vůbec zastavit?
Odpověď není automaticky „ano“.

2.1 Převoditelnost = předpoklad zástavy

Obecné pravidlo: Co nelze převést, nelze ani platně zastavit.

Proto je nutné prověřit zejména:

• společenskou smlouvu / stanovy,

• případné akcionářské dohody,

• předkupní práva, souhlasy orgánů, omezení převodů, zákazy zástavy apod.

Časté překážky v praxi:

• podíl lze převést jen se souhlasem valné hromady nebo konkrétní osoby,

• úplný zákaz zastavení podílu bez změny společenské smlouvy,

• povinnost nabídnout podíl nejprve ostatním společníkům (předkupní právo).

Bez této analýzy se můžete snadno dostat do situace, kdy:

• máte podepsanou zástavní smlouvu,

• banka očekává zápis do rejstříku,

• ale společníci zablokují souhlas,

• a celá transakce se zhroutí.

2.2 Co když společenská smlouva zástavu zakazuje?

Pak je postup zpravidla dvojkrokový:

1. Změnit společenskou smlouvu – rozhodnutí valné hromady, notářský zápis.

2. Teprve následně uzavřít zástavní smlouvu a řešit zápisy do rejstříků / evidencí.

Praktický tip: Před první schůzkou s bankou je ideální mít už jasno, jaká omezení pro zástavu podílu vaše dokumentace obsahuje. Vyjednávací pozice je pak výrazně silnější.

3. Zástavní smlouva: co v ní nesmí chybět

Bez kvalitní zástavní smlouvy je zástava jen iluze. Zákon požaduje písemnou formu a v praxi standardně úředně ověřené podpisy stran.

3.1 Základní náležitosti

Zástavní smlouva by měla vždy obsahovat minimálně:

• jednoznačnou identifikaci stran (zástavce, zástavní věřitel, případně dlužník, pokud je odlišný),

• přesné označení zastavovaného podílu / akcií (včetně velikosti podílu, ISIN, druhu akcie apod.),

• detailní specifikaci zajištěného dluhu – např. konkrétní úvěrová smlouva, její výše, splatnost, příp. rámcová definice budoucích nebo podmíněných pohledávek,

• ujednání o vzniku zástavního práva (zápis do obchodního rejstříku, CDCP, předání listinných akcií),

• způsob výkonu zástavního práva, pokud dluh nebude splacen.

Dobrá zástavní smlouva není jen „pro forma“ – musí obstát v konfliktu, tedy v okamžiku, kdy dlužník přestane platit.

3.2 Zákaz zcizení a zatížení

Obvyklým doplňkem je zákaz zcizení a zatížení – samostatné právo, které brání tomu, aby zástavce podíl: 1) prodal někomu jinému, 2) zatížil dalším zástavním právem, 3) jinak „rozmělnil“ hodnotu zajištění.

Aby měl zákaz účinky vůči třetím osobám, musí být zapsán do obchodního rejstříku (u s.r.o.) nebo do příslušné evidence / listiny.

3.3 Hlasovací práva a řízení společnosti

Citlivým bodem je otázka:  „Kdo bude vykonávat hlasovací práva spojená se zastaveným podílem?“

Možnosti:

• hlasovací práva zůstávají na straně zástavce,

• po vzniku určité situace (např. porušení úvěrových kovenantů) se výkon hlasovacích práv přesouvá na zástavního věřitele,

• existuje kombinace – např. právo veta věřitele u vybraných rozhodnutí (prodej podstatné části majetku, zadlužení nad určitý rámec apod.).

Každá varianta má jiné dopady – včetně případné kvalifikace zástavního věřitele jako „vlivné osoby“ a s tím spojené odpovědnosti. Tato část smlouvy si zaslouží skutečně detailní promyšlení.

4. Jak zástavní právo skutečně vzniká: rejstříky, listiny, účty

Podpisem smlouvy není hotovo. U podílů a akcií platí princip: Zástavní právo vzniká tam, kde je evidováno samotné právo.

4.1 Podíl v s.r.o. (bez kmenového listu)

• Podíl je nehmotné právo, není reprezentován cenným papírem.

• Zástavní právo vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

• Zápis má konstitutivní účinky – bez něj zástava právně neexistuje.

Mezi podpisem smlouvy a zápisem do rejstříku vzniká rizikové období. V této době:

• může jiný věřitel podat vůči témuž podílu návrh na zápis zástavy dříve,

• může být zahájeno insolvenční řízení,

• může dojít k právním úkonům, které zkomplikují pořadí zástav.

Rychlý a bezchybný návrh na zápis je proto strategická priorita.

4.2 Kmenové listy a listinné akcie

Je-li podíl či akcie představena listinným cenným papírem, zástavní právo:

• vzniká zásadně předáním listiny zástavnímu věřiteli,

• a zpravidla také vyznačením zástavního rubopisu (poznámky o zástavě) na rubu listiny.

Zápis v obchodním rejstříku zde slouží především k informování třetích osob, ale samotný vznik zástavy je vázán na listinu.

4.3 Zaknihované akcie

U zaknihovaných akcií (evidovaných v CDCP nebo jiné centrální evidenci):

• zástavní právo vzniká zápisem v příslušné evidenci na majetkovém účtu vlastníka,

• zápis provádí obvykle účastník systému (např. obchodník s cennými papíry) na základě pokynu.

Kontrolní otázka: Máte v transakci přesně určeno, kdo, kdy a jaký pokyn k zápisu zástavy podá – a kdo kontroluje, že byl zápis skutečně proveden?

5. Co když dlužník nezaplatí: výkon zástavního práva krok za krokem

Samotná existence zástavy nestačí. Klíčová je možnost efektivně se z ní uspokojit, pokud dluh nebude splacen.

5.1 Zahájení výkonu zástavního práva

Věřitel obvykle:

1. písemně oznámí dlužníkovi (a často i zástavci), že zahajuje výkon zástavního práva,

2. vyčká zákonnou nebo smluvní lhůtu (typicky 30 dní), během níž může dlužník doplatit dluh,

3. po marném uplynutí lhůty přistoupí k prodeji zástavy.

Každá chyba v těchto krocích může být později použita jako argument pro neplatnost prodeje nebo pro vznik nároku na náhradu škody.

5.2 Jak podíl / akcie prodat

Možnosti jsou zejména:

• přímý prodej třetí osobě,

• veřejná dražba,

• soudní prodej zástavy.

Volba metody je strategické rozhodnutí:

• Přímý prodej může být rychlý, ale nese riziko, že dlužník napadne nepřiměřeně nízkou cenu.

• Veřejná dražba a soudní prodej jsou obvykle transparentnější a lépe obhajitelné, ale pomalejší a dražší.

Rozhodně se vyplatí vyhnout ujednáním typu tzv. propadné zástavy („když nezaplatíš, podíl mi propadne“). Taková řešení jsou v českém právu velmi problémová a mohou vést k neplatnosti.

5.3 Ochrana před spory

Prakticky to znamená:

• mít ve smlouvě dopředu ujednaný způsob prodeje,

• nechat zpracovat nezávislé ocenění podílu / akcií,

• průběžně dokumentovat proces prodeje (nabídky, jednání, odmítnuté nabídky, dosaženou cenu),

• po prodeji transparentně vypořádat výtěžek – co připadá věřiteli, co zástavci.

6. Praktický postup: jak k zástavě obchodního podílu přistoupit

Pro majitele firem, investory i banky se osvědčuje následující logika:

1. Strategie
   Jakou roli má zástava v celkové struktuře zajištění?
   Je podíl skutečně nejvhodnějším aktivem k zastavení?

2. Analýza dokumentace společnosti
   společenská smlouva / stanovy,
   akcionářské / společnícké dohody,
   stávající zástavy, předkupní práva, zákazy zcizení.

3. Vyčištění předpolí
   případné změny společenské smlouvy,
   souhlasy orgánů, notářské zápisy.

4. Návrh zástavní struktury
   nastavení zástavní smlouvy,
   zákaz zcizení a zatížení,
   hlasovací práva, kovenanty, reporting.

5. Zápisy a evidence
   rejstřík, CDCP, případné interní knihy akcionářů,
   kontrola provedení zápisu a pořadí zástav.

6. Scénář „co když se přestane platit“
   už při sjednávání zástavy mít jasný plán výkonu,
   vyhodnocené varianty prodeje, ocenění, časový plán.