top of page

breadcrums

Osoby blízké mezi obchodními korporacemi: když sourozenci neznamenají „blízkost“ podle práva

Na první pohled působí jako rodinná záležitost. Dvě firmy, dva sourozenci, společné transakce. Jenže právo vidí blízkost trochu jinak, než byste čekali…

2 židle pro dva příbuzné

Obchodní společnosti

I. Úvod: Kdy se z rodinného vztahu nestává vztah právní


Sourozenci mohou mít k sobě blízko lidsky – ale nikoli nutně právně.

Nejvyšší soud v aktuálním rozsudku odmítl, že by mezi dvěma obchodními korporacemi vznikal vztah „osob blízkých“ jen proto, že jejich vlastníky jsou bratři.


Tento závěr má zásadní význam pro insolvenční řízení, koncernové vztahy i transakce mezi propojenými firmami


Vyjasňuje, kde končí přirozená vazba mezi příbuznými a kde začíná právní odpovědnost korporací.


II. O co v případu šlo


V insolvenčním řízení společnosti Flash Steel Power, a.s. se insolvenční správce domáhal, aby byla neúčinná smlouva o skladování uzavřená s firmou HMZ Delivery, s.r.o., a aby byly vráceny platby přesahující 37 milionů Kč.


Argumentoval, že:

  • obě společnosti jsou propojené přes sourozence – J. Z. a P. Z.,

  • a tedy jde o osoby blízké podle § 22 o. z.,

  • proto se na jejich vztah mají vztahovat zvýšené lhůty odporovatelnosti podle § 240 a § 241 insolvenčního zákona.


Soudy nižších stupňů však tento výklad odmítly – a Nejvyšší soud jejich stanovisko potvrdil.


III. Klíčový právní problém


„Jsou právnické osoby (akciová společnost a společnost s ručením omezeným) v postavení osob sobě blízkých, jestliže jejich jediní společníci jsou sourozenci?“


Nejvyšší soud odpověděl jasně:


Nejsou.


IV. Argumentace Nejvyššího soudu


  1. § 22 odst. 2 o. z. rozšiřuje pojem osoby blízké na situace, kdy člen statutárního orgánu nebo ten, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje, jedná s touto osobou v právních vztazích.
    → Vztah musí být přímý – nikoli zprostředkovaný přes rodinné vazby jiných osob.

  2. Pokud společnost s ručením omezeným ovládá osoba, která je sourozencem vlastníka akciové společnosti, nejde o osobu podstatně ovlivňující tuto akciovou společnost.

  3. Vztah obchodních korporací nelze považovat za „blízký“ jen proto, že jejich ovládající osoby jsou příbuzné.

  4. Pro vznik „podstatného ovlivnění“ by musela existovat:
    dohoda o řízení nebo ovládání,
    nebo jiná objektivní skutečnost prokazující vliv na rozhodování druhé korporace.

  5. Sourozenecký vztah mezi fyzickými osobami sám o sobě nestačí – i kdyby šlo o jediného společníka či jednatele obou firem.


V. Jak to dopadlo


Nejvyšší soud uvedl, a zde parafrázujeme:


„Skutečnost, že společnost s ručením omezeným ovládá fyzická osoba, jež je osobou blízkou (sourozencem) fyzické osoby, která ovládá akciovou společnost, nečiní ze společnosti s ručením omezeným toho, kdo akciovou společnost podstatně ovlivňuje.“


Z toho plyne, že:

  • mezi korporacemi nejde o osoby blízké,

  • neuplatní se delší tříletá lhůta odporovatelnosti podle § 240 a § 241 IZ,

  • nelze presumovat, že transakce mezi nimi byla učiněna v době úpadku.

Dovolání insolvenčního správce proto bylo zamítnuto jako neopodstatněné.


VI. Dopad rozhodnutí na praxi


1. Přesná hranice pojmu „osoba blízká“ u právnických osob


Právo nerozšiřuje pojem osoby blízké na „vzdálené korporátní příbuzné“.
Nestačí rodinná vazba mezi ovládajícími osobami – musí jít o přímé ovládání či podstatný vliv.


2. Důkazní břemeno v insolvenčních sporech


Správce či věřitel musí konkrétně tvrdit a prokazovat, že:

  • mezi korporacemi existovalo koncernové propojení (§ 79 ZOK),

  • nebo podstatné ovlivnění (§ 22 odst. 2 OZ).
    Pouhá rodinná vazba statutárů či vlastníků nestačí.


3. Transakce v rodinných skupinách


Rozhodnutí přináší jistotu podnikatelům – zejména rodinným firmám.


Ne každé obchodování mezi „bratrskými“ firmami bude automaticky přísněji posuzováno jako jednání mezi osobami blízkými.


VII. Příklady z judikatury, na kterou Nejvyšší soud navázal



VIII. Shrnutí pro praxi


Kdy se právnické osoby považují za blízké:


  • Pokud jedna podstatně ovlivňuje druhou (např. je jejím společníkem nebo má rozhodující vliv).

  • Nebo pokud jde o koncernové propojení (§ 79 ZOK).


Kdy ne:


  • Pokud jsou pouze vlastněny či řízeny příbuznými osobami, ale mezi korporacemi neexistuje právní ani faktické propojení řízení.


3 hlavní poznatky


  1. Sourozenecký vztah mezi ovládajícími osobami dvou korporací nevytváří právní blízkost mezi těmito korporacemi.

  2. Podstatné ovlivnění musí být založeno na dohodě, majetkovém podílu či faktickém řízení – nikoli na rodinné vazbě.

  3. Insolvenční správci musí pečlivě rozlišovat mezi rodinnou propojeností a korporátní kontrolou, jinak neunesou důkazní břemeno.

Upozornění: Tento článek nepředstavuje právní stanovisko. Bold Legal nenese odpovědnost za použití nebo interpretaci zde uvedených informací v konkrétních právních případech. Slouží pouze k obecnému informování a nenahrazuje individuální právní poradenství. Pokud řešíte podobný případ, obraťte se na Bold Legal.

Pojmy, které se v tomto článku objevují, nebo s ním souvisí:

Témata

Rozumět právu znamená mít jistotu.

Právo nemusí být složité.
Vysvětlujeme, jak se právní změny dotýkají vás, vašeho podnikání i každodenních rozhodnutí — bez žargonu, jasně a s kontextem, který dává smysl.

Žádný spam. Jen obsah, který vám pomůže rozumět právu s nadhledem. Berete na vědomí podmínky ochrany osobncíh údajů zde.

Sdílejte informace s ostatními >

Kdo pro vás píše tento článek:

Jméno a příjmení

advokát

V čem jsem odborník:

Feature 1

Feature 2

Feature 3

Popis advokáta

motto

Potřebujete jistotu, že vaše smlouvy obstojí i v praxi?

Související články

Referenční článek

Shrnutí

Referenční článek 2

Shrnutí

Referenční článek 3

Shrnutí

bottom of page