breadcrums
Osoby blízké mezi obchodními korporacemi: když sourozenci neznamenají „blízkost“ podle práva
Na první pohled působí jako rodinná záležitost. Dvě firmy, dva sourozenci, společné transakce. Jenže právo vidí blízkost trochu jinak, než byste čekali…

Obchodní společnosti
I. Úvod: Kdy se z rodinného vztahu nestává vztah právní
Sourozenci mohou mít k sobě blízko lidsky – ale nikoli nutně právně.
Nejvyšší soud v aktuálním rozsudku odmítl, že by mezi dvěma obchodními korporacemi vznikal vztah „osob blízkých“ jen proto, že jejich vlastníky jsou bratři.
Tento závěr má zásadní význam pro insolvenční řízení, koncernové vztahy i transakce mezi propojenými firmami.
Vyjasňuje, kde končí přirozená vazba mezi příbuznými a kde začíná právní odpovědnost korporací.
II. O co v případu šlo
V insolvenčním řízení společnosti Flash Steel Power, a.s. se insolvenční správce domáhal, aby byla neúčinná smlouva o skladování uzavřená s firmou HMZ Delivery, s.r.o., a aby byly vráceny platby přesahující 37 milionů Kč.
Argumentoval, že:
obě společnosti jsou propojené přes sourozence – J. Z. a P. Z.,
a tedy jde o osoby blízké podle § 22 o. z.,
proto se na jejich vztah mají vztahovat zvýšené lhůty odporovatelnosti podle § 240 a § 241 insolvenčního zákona.
Soudy nižších stupňů však tento výklad odmítly – a Nejvyšší soud jejich stanovisko potvrdil.
III. Klíčový právní problém
„Jsou právnické osoby (akciová společnost a společnost s ručením omezeným) v postavení osob sobě blízkých, jestliže jejich jediní společníci jsou sourozenci?“
Nejvyšší soud odpověděl jasně:
Nejsou.
IV. Argumentace Nejvyššího soudu
§ 22 odst. 2 o. z. rozšiřuje pojem osoby blízké na situace, kdy člen statutárního orgánu nebo ten, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje, jedná s touto osobou v právních vztazích.
→ Vztah musí být přímý – nikoli zprostředkovaný přes rodinné vazby jiných osob.Pokud společnost s ručením omezeným ovládá osoba, která je sourozencem vlastníka akciové společnosti, nejde o osobu podstatně ovlivňující tuto akciovou společnost.
Vztah obchodních korporací nelze považovat za „blízký“ jen proto, že jejich ovládající osoby jsou příbuzné.
Pro vznik „podstatného ovlivnění“ by musela existovat:
dohoda o řízení nebo ovládání,
nebo jiná objektivní skutečnost prokazující vliv na rozhodování druhé korporace.Sourozenecký vztah mezi fyzickými osobami sám o sobě nestačí – i kdyby šlo o jediného společníka či jednatele obou firem.
V. Jak to dopadlo
Nejvyšší soud uvedl, a zde parafrázujeme:
„Skutečnost, že společnost s ručením omezeným ovládá fyzická osoba, jež je osobou blízkou (sourozencem) fyzické osoby, která ovládá akciovou společnost, nečiní ze společnosti s ručením omezeným toho, kdo akciovou společnost podstatně ovlivňuje.“
Z toho plyne, že:
mezi korporacemi nejde o osoby blízké,
neuplatní se delší tříletá lhůta odporovatelnosti podle § 240 a § 241 IZ,
nelze presumovat, že transakce mezi nimi byla učiněna v době úpadku.
Dovolání insolvenčního správce proto bylo zamítnuto jako neopodstatněné.
VI. Dopad rozhodnutí na praxi
1. Přesná hranice pojmu „osoba blízká“ u právnických osob
Právo nerozšiřuje pojem osoby blízké na „vzdálené korporátní příbuzné“.
Nestačí rodinná vazba mezi ovládajícími osobami – musí jít o přímé ovládání či podstatný vliv.
2. Důkazní břemeno v insolvenčních sporech
Správce či věřitel musí konkrétně tvrdit a prokazovat, že:
mezi korporacemi existovalo koncernové propojení (§ 79 ZOK),
nebo podstatné ovlivnění (§ 22 odst. 2 OZ).
Pouhá rodinná vazba statutárů či vlastníků nestačí.
3. Transakce v rodinných skupinách
Rozhodnutí přináší jistotu podnikatelům – zejména rodinným firmám.
Ne každé obchodování mezi „bratrskými“ firmami bude automaticky přísněji posuzováno jako jednání mezi osobami blízkými.
VII. Příklady z judikatury, na kterou Nejvyšší soud navázal
29 Cdo 80/2013 – dvě s.r.o. řízené sourozenci → nejde o osoby blízké.
29 Cdo 1212/2012 – manžel jednatelky ≠ osoba blízká společnosti.
29 ICdo 162/2023 – syn jednatelky ≠ osoba blízká společnosti.
29 ICdo 136/2023 – dvě s.r.o. řízené týmž jednatelem = osoby blízké.
VIII. Shrnutí pro praxi
Kdy se právnické osoby považují za blízké:
Pokud jedna podstatně ovlivňuje druhou (např. je jejím společníkem nebo má rozhodující vliv).
Nebo pokud jde o koncernové propojení (§ 79 ZOK).
Kdy ne:
Pokud jsou pouze vlastněny či řízeny příbuznými osobami, ale mezi korporacemi neexistuje právní ani faktické propojení řízení.
3 hlavní poznatky
Sourozenecký vztah mezi ovládajícími osobami dvou korporací nevytváří právní blízkost mezi těmito korporacemi.
Podstatné ovlivnění musí být založeno na dohodě, majetkovém podílu či faktickém řízení – nikoli na rodinné vazbě.
Insolvenční správci musí pečlivě rozlišovat mezi rodinnou propojeností a korporátní kontrolou, jinak neunesou důkazní břemeno.
Upozornění: Tento článek nepředstavuje právní stanovisko. Bold Legal nenese odpovědnost za použití nebo interpretaci zde uvedených informací v konkrétních právních případech. Slouží pouze k obecnému informování a nenahrazuje individuální právní poradenství. Pokud řešíte podobný případ, obraťte se na Bold Legal.
Pojmy, které se v tomto článku objevují, nebo s ním souvisí:
Témata
Rozumět právu znamená mít jistotu.
Právo nemusí být složité.
Vysvětlujeme, jak se právní změny dotýkají vás, vašeho podnikání i každodenních rozhodnutí — bez žargonu, jasně a s kontextem, který dává smysl.
Sdílejte informace s ostatními >
Kdo pro vás píše tento článek:
Jméno a příjmení
advokát
V čem jsem odborník:
Feature 1
Feature 2
Feature 3
Popis advokáta
motto

Potřebujete jistotu, že vaše smlouvy obstojí i v praxi?
