Každý podnikatel zná ten moment – druhá strana neplní, vy zvažujete, jestli ještě čekat, nebo smlouvu ukončit. Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu přináší překvapivou odpověď.

Kdo těží z konkurenčního jednání? Jen ten, kdo zákaz porušil – říká Nejvyšší soud. A přesně určil, komu lze prospěch vzít.

Rozdělit zisk je snadné. Obhájit to před soudem už ne.

Představte si, že vám někdo poškodí auto nebo stroj — a než stihnete cokoli říct, už ho „na vlastní pěst“ opravuje. Zní to jako dobrý skutek? Možná ne tak docela. Jak ukazuje nedávný případ, hranice mezi pomocí a porušením práv může být překvapivě tenká.

Kdy přesně začíná běžet čas proti vám? Nový verdikt Ústavního soudu mění pohled na to, co znamená mít nárok pod kontrolou.

V podnikání existuje tenký moment, kdy se běžná pohledávka začne chovat úplně jinak — a málokdo si ho všimne včas. Nejvyšší soud nedávno vymezil, co v takové chvíli skutečně rozhoduje. A pro firmy i statutáry to má překvapivě praktické důsledky, které většina podnikatelů vůbec nezná.

Když někdo užívá váš majetek bez smlouvy – máte nárok na kompenzaci, nebo vám minulost svazuje ruce?

Kdy už nejde o omyl, ale o vědomé riziko: co říká Nejvyšší soud k dobré víře držitele?

Na první pohled působí jako rodinná záležitost. Dvě firmy, dva sourozenci, společné transakce. Jenže právo vidí blízkost trochu jinak, než byste čekali…

Kdy může zhotovitel říct: „Tohle nikdo nemohl předvídat“ – a soud mu opravdu přizná víc peněz?