Obchodní tajemství představuje soubor informací konkurenčně významných, určitelných, ocenitelných a v daném odvětví běžně nedostupných, které se vztahují k obchodnímu závodu podnikatele a jejichž vlastník zajišťuje jejich utajení (§ 504 občanského zákoníku). Jde o nehmotný statek, který je součástí majetku podnikatele a tvoří často zásadní konkurenční výhodu v podnikání.

Na rozdíl od průmyslových práv, která vznikají zápisem do rejstříku (např. ochranná známka či patent), je obchodní tajemství neformálním právním institutem – není potřeba jej registrovat, nemá časové omezení a trvá tak dlouho, dokud podnikatel účinně zajišťuje jeho utajení. Tato „neviditelná ochrana“ však neznamená, že by obchodní tajemství bylo méně významné – naopak, představuje klíčový prvek know-how a hodnotu, která často převyšuje hmotný majetek firmy.

Z právní definice vyplývá šest základních znaků obchodního tajemství:

Konkurenční významnost – informace přináší svému držiteli výhodu oproti konkurenci, např. unikátní technologické postupy, seznamy zákazníků, strategické plány či cenové kalkulace.

Určitelnost – tajemství musí být konkrétně popsatelné a zachytitelné (např. v dokumentu, systému nebo jiné formě).

Ocenitelnost – informaci lze vyjádřit v určité ekonomické nebo strategické hodnotě; její prozrazení může ovlivnit hospodářský výsledek.

Běžná nedostupnost v obchodních kruzích – jde o skutečnosti, které nejsou obecně známé ani snadno zjistitelné v daném odvětví.

Souvislost s obchodním závodem – informace musí mít vztah k podnikání, i když nemusí být jeho přímou součástí.

Zajištění utajení – podnikatel musí aktivně chránit tyto informace, a to jak právními prostředky (např. doložkami o mlčenlivosti, interními směrnicemi, konkurenčními doložkami), tak faktickými opatřeními (např. omezením přístupu, zabezpečením dat, šifrováním nebo fyzickou ochranou dokumentů).

Ochrana obchodního tajemství zaniká okamžikem, kdy přestane být splněn kterýkoli z výše uvedených znaků – např. uniknou-li informace na veřejnost nebo podnikatel přestane jejich utajení zajišťovat.

V praxi bývá obchodní tajemství častým předmětem soudních i mimosoudních sporů. Kromě soudního řízení lze využít také mediaci, zejména tzv. IP mediaci, která umožňuje diskrétní řešení konfliktů v oblasti duševního vlastnictví bez zveřejnění citlivých informací.

Praktický význam:
Obchodní tajemství chrání to nejcennější, co podnik má – jeho know-how, strategie, databáze, technologie a vztahy. Umožňuje udržet náskok před konkurencí a je přenositelné spolu s obchodním závodem nebo samostatně. Jeho ochrana by proto měla být vědomou součástí firemní strategie, řízenou jak právně, tak interně-organizačně.