Vymáhání pohledávek: cesta podle toho, jak dlužník reaguje

Promlčecí lhůta trvá tři roky (§ 629 o. z.) a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 o. z.), u faktury zpravidla ode dne po její splatnosti. Neběží, když věřitel v promlčecí lhůtě uplatní právo u soudu a ve sporu řádně pokračuje (§ 648 o. z.). Když dlužník dluh písemně uzná, promlčí se právo až za deset let od uznání (§ 639 o. z.). Samotné upomínky ani telefonáty promlčení nezastaví. Promlčení odvrátí až žaloba (§ 648), písemné uznání dluhu (§ 639) nebo dohoda o mimosoudním jednání, po kterou lhůta neběží (§ 647 o. z.).

Výzvu k plnění je třeba zaslat nejméně 7 dnů před podáním žaloby, jinak při úspěchu nemusíte dostat náhradu nákladů řízení (§ 142a o. s. ř.). Výzva od advokáta navíc dává dlužníkovi poslední příležitost zaplatit nebo se dohodnout, než vzniknou náklady soudu.

Pak už nejde jen o vymáhání, ale o spor. Posoudíme, zda jsou námitky podložené. Pokud ano, nebo pokud chcete s odběratelem dál spolupracovat, často je rychlejší jednat o dohodě než se roky soudit. Podrobnosti najdete na stránce Mimosoudní řešení sporů.

Mimosoudní řešení sporů

Jakmile je proti dlužníkovi zahájeno insolvenční řízení (rozhoduje zveřejnění v insolvenčním rejstříku, ne až rozhodnutí o úpadku), pohledávku už nelze uplatnit žalobou, lze-li ji přihlásit do insolvence (§ 109 insolvenčního zákona). Insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, aby pohledávky přihlásili ve lhůtě 2 měsíců (§ 136 odst. 2 písm. d)). Přihlásit ji lze hned od zahájení řízení, nejpozději v této lhůtě; k opožděné přihlášce soud nepřihlíží a pohledávka se v insolvenci neuspokojí (§ 110 a § 173). Proto dlužníka v insolvenčním rejstříku kontrolujeme hned na začátku.

Není-li dlužník spotřebitel, započte se platba nejprve na již určené náklady, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu. Jiné pořadí platí jen tehdy, když ho dlužník při platbě určí a vy s tím souhlasíte (§ 1932 o. z.). Částečné plnění může mít i účinky uznání zbytku dluhu, lze-li to z okolností usoudit (§ 2054 odst. 2 o. z.).

Záleží na výši pohledávky a na tom, zda má dlužník z čeho platit. U žaloby platíte předem soudní poplatek 5 % z žalované částky bez úroků (u částky nad 20 000 Kč do 40 mil. Kč), u elektronického platebního rozkazu 4 % (nad 20 000 Kč). Když soud elektronický platební rozkaz nevydá a věc projedná, poplatek se doplácí na 5 %. Do 20 000 Kč je poplatek z žaloby 1 000 Kč, u elektronického platebního rozkazu 400 Kč (do 10 000 Kč) nebo 800 Kč. Při úspěchu je po dlužníkovi požadujete zpět jako součást náhrady nákladů. Pokud prověrka naznačí, že dlužník zřejmě nemá z čeho platit, řekneme vám to dřív, než zaplatíte poplatek.

Advokátní výzvu k zaplacení sepíšeme a odešleme za pevnou cenu 1 900 Kč bez DPH. Další kroky sjednáváme hodinově (firmám 4 300 Kč za hodinu bez DPH), nebo jako podíl z hodnoty předmětu sporu. Který způsob se pro vaši pohledávku hodí, navrhneme v nabídce. Úvodní 10minutová konzultace a návrh postupu s odhadem ceny pro jednotlivé fáze jsou zdarma a nezávazné.