Osvojení

Přijetí někoho jiného jako člena rodiny. Občanský zákoník osvojení vymezuje jako přijetí cizí osoby za vlastní (§ 794 občanského zákoníku); osvojení vzniká rozhodnutím soudu. Osvojitelé mají rodičovskou odpovědnost a osvojením zpravidla zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a jeho původní rodinou (§ 832 a 833 občanského zákoníku). Osvojení nezletilého předchází péče budoucího osvojitele o dítě, která neskončí dříve než uplynutím šesti měsíců (§ 829 občanského zákoníku), a zásadně se vyžaduje souhlas rodičů dítěte. Výjimečně lze osvojit i zletilou osobu.