Hmotný nosič je konkrétní fyzický objekt, který slouží k uchování, vyjádření nebo prezentaci digitálního či jiného nehmotného obsahu. Obvykle se jedná o nějaké materiální médium, jako je USB disk, pevný disk, papír, plátno, filmový pás, keramika, socha nebo jiný předmět, který umožňuje vnímání díla nebo informace smysly. V oblasti autorského práva má tento termín zvláštní význam, zejména u výtvarných děl. Český autorský zákon vychází z principu rozlišení mezi autorským dílem jako nehmotným statkem a hmotnou věcí, na které je dílo zobrazeno, což se někdy označuje jako hmotný substrát. Tento princip potvrzuje § 9 autorského zákona, který říká, že zničení hmotného nosiče nezruší autorská práva k dílu. Zjednodušeně řečeno, když si někdo koupí obraz nebo sochu, nezískává tím autorská práva k dílu, ale jen vlastnické právo k fyzickému předmětu. Autor (nebo jeho dědicové) zůstává vlastníkem autorských práv, zatímco vlastník hmotného nosiče může s tímto předmětem nakládat podle občanského zákoníku – může ho prodat, darovat nebo zničit. Avšak výkon vlastnického práva je omezen autorskými právy, která chrání osobnost a majetek autora. Například podle § 11 odst. 3 AZ nesmí být dílo užíváno tak, aby se snížila jeho hodnota. Autorský zákon také chrání právo autora na přístup k hmotnému nosiči, pokud je to nezbytné pro výkon jeho práv (například pro pořízení fotografické dokumentace). Vlastník díla je povinen tento přístup poskytnout, pokud tím nejsou neúměrně dotčeny jeho vlastní oprávněné zájmy. Dále mohou existovat další omezení ze strany veřejnoprávních předpisů, zejména z památkového zákona a zákonů o ochraně kulturních statků. Pokud je výtvarné dílo prohlášeno za kulturní památku nebo předmět kulturní hodnoty, podléhá zvláštní ochraně, která může zahrnovat zákaz vývozu, povinnost péče a údržby nebo oznamovací povinnost při převodu. Prakticky je důležité rozlišovat mezi hmotným nosičem a autorským dílem, což má zásadní význam pro sběratele, galerie, investory do umění i digitální tvůrce. Pomáhá to pochopit, že vlastnictví fyzického objektu neznamená automaticky vlastnictví práv k jeho duševnímu obsahu. Tento princip ovlivňuje prodej, výstavy i digitalizaci uměleckých děl a má přímý dopad na smluvní praxi.