Narovnání

Narovnání upravuje § 1903 až 1905 občanského zákoníku. Strany jím spor neodkládají, ale uzavírají: sporná práva nahradí novým závazkem s jasně danými povinnostmi. Narovnání nelze odporovat jen proto, že jím vznikl nepoměr mezi vzájemným plněním stran (§ 1903 odst. 2). Platnost narovnání nezpochybní ani omyl v tom, co bylo sporné, ledaže jej druhá strana vyvolala lstí; narovnání uzavřené v dobré víře platí i tehdy, když se později ukáže, že některá strana pohledávku neměla (§ 1904). Pokud má narovnání vyřešit „veškerá práva“, nevztahuje se na práva vyloučená ani na ta, na která strany zřejmě nemohly myslet (§ 1905).

Praktický tip: V narovnání výslovně vyjmenujte, které nároky (smlouvy, faktury, období) řeší a které ne. Obecná formulace „veškeré nároky“ nemusí pokrýt vše, co očekáváte.

Souvisí s: mimosoudní řešení sporů.

Související pojmy: uznání dluhu, smírčí řízení, dohoda o mimosoudním jednání, soudní smír.