Rozšířená definice:
Reálný kontrakt je smluvní typ, který vzniká až samotným předáním předmětu smlouvy, nikoli už pouhou shodou vůlí stran o obsahu. Jinými slovy, dohoda sama o sobě nestačí — k vzniku závazku musí dojít i k fyzickému nebo právnímu odevzdání věci.

Typickým příkladem reálného kontraktu je smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku. Zápůjčka (často nesprávně nazývaná půjčka) vzniká až okamžikem, kdy zapůjčitel skutečně předá vydlužiteli zastupitelnou věc, nejčastěji peníze. Dokud k předání nedojde, smlouva o zápůjčce právně neexistuje — strany se pouze dohodly, že ji uzavřou.

Z toho plyne důležitý důsledek: dohodu o zápůjčce nelze vymáhat jako poskytnutí peněz, protože samotná dohoda nevytváří závazek k plnění. Judikatura však situaci vykládá rozumně – považuje takovou dohodu obvykle za smlouvu o smlouvě budoucí o zápůjčce, která zavazuje zapůjčitele, aby peníze po výzvě vydlužitele skutečně poskytl. Pokud zapůjčitel odmítne, může se vydlužitel domáhat plnění u soudu.

Praktické doporučení:
Pokud má k předání peněz dojít až později, je vhodné formulovat dohodu výslovně jako smlouvu o smlouvě budoucí o zápůjčce. Tím si strany zajistí právní jistotu i možnost soudní ochrany.

Z praktického hlediska je také důležité řešit formu smlouvy: zákon ji obecně nevyžaduje, takže postačí ústní ujednání. Ovšem v určitých případech (např. mezi jednočlennou společností a jejím jediným společníkem) je nutná písemná forma s úředně ověřenými podpisy. Stejná opatrnost je vhodná i tam, kde se zápůjčka uzavírá mezi dvěma jednočlennými společnostmi s totožným společníkem.

Zvláštní pozornost vyžaduje i oznamovací povinnost dle zákona o obchodních korporacích (ZOK): uzavírá-li smlouvu o zápůjčce člen statutárního orgánu se společností, musí tuto skutečnost oznámit orgánu, jehož je členem, a případně i dozorčí radě. Porušení této povinnosti může být kvalifikováno jako porušení péče řádného hospodáře.

Závěr:
Reálné kontrakty – a zejména smlouva o zápůjčce – patří mezi nejčastěji používané, ale zároveň nejvíce podceňované smlouvy. Na první pohled jednoduché ujednání o půjčení peněz může skrývat řadu právních úskalí. Včasné pochopení rozdílu mezi konsensuální smlouvou (která vzniká dohodou) a reálnou smlouvou (která vzniká až předáním) často rozhoduje o tom, zda bude dohoda vůbec právně vymahatelná.