Pro developery, investory a vlastníky pozemků

Územní plán a jeho změna: zastavitelné území, plánovací smlouva, odchylka

Územní plán rozhoduje, zda a co lze na pozemku postavit. Od 1. 1. 2027 musí každý územní plán vymezit zastavitelné území, změnu lze pořídit jednodušeji a záměr se od plánu může za zákonných podmínek odchýlit. Pomůžeme vám prověřit pozemek, podat podnět na změnu plánu a vyjednat plánovací smlouvu s obcí.

Rezervovat konzultaci zdarmaCo se mění a od kdy

Právní stav k 22. 11. 2026: zákon č. 283/2021 Sb. (stavební zákon) v účinném znění; zohledněna je novela č. 215/2026 Sb., vyhlášená 18. 11. 2026 a účinná postupně od 1. 12. 2026, 1. 1. 2027 a 1. 1. 2028.

Co se mění a od kdy

Do 30. 11. 2026
Územní plán vymezuje zastavěné území a zastavitelné plochy; zastavitelné území vymezit může. Podnět na změnu se podává u schvalujícího orgánu a zastupitelstvo schvaluje zadání změny.
Od 1. 12. 2026
U záměru v zastavitelném území, který je v souladu s územním plánem a požadavky na výstavbu, se má za to, že je přípustný. Oplocení do 2 m a opěrné zdi do 1,5 m mezi pozemky v zastavitelném území jsou drobnými stavbami.
Od 1. 1. 2027
Územní plán musí vymezit zastavitelné území, zastupitelstvo jej schvaluje a platným se stává vložením do národního geoportálu územního plánování. Podnět na změnu se podává u pořizovatele, zadání změny odpadá a přibývá nepodstatná změna. Plánovací smlouva dostává nové typy závazků a stavebník se může domáhat nahrazení souhlasu obce soudem.
Od 1. 1. 2028
Na žádost obce pořídí územní plán bezplatně na základě veřejnoprávní smlouvy úřad rozvoje území kraje nebo jeho územní pracoviště. Obcím bez územního plánu vymezení zastavitelného území vydává úřad rozvoje území kraje.

Přechodná ustanovení novely (čl. II zákona č. 215/2026 Sb.) jsou účinná od 1. 12. 2026, jejich jednotlivé body se ale vážou ke „dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Zda jde o 1. 12. 2026, nebo o 1. 1. 2027, zatím není ustálené a jednotné nejsou ani podklady Ministerstva pro místní rozvoj: odůvodnění návrhu novely označuje 1. 1. 2027 za účinnost celého zákona a z tohoto data ministerstvo vychází i u přechodu působnosti v územním plánování a u Úřadu rozvoje území ČR, školení stavebních úřadů ale u soudního přezkumu (čl. II bod 50) vychází z 1. 12. 2026. Kde na tom záleží, například u rozběhnutých řízení, to uvádíme výslovně. U lhůt, které musíte stihnout, počítejte s dřívějším datem; v konkrétní věci je třeba výklad ověřit.

Co územní plán určuje

Územní plán je základní koncepční dokument obce. Rozděluje území na plochy a koridory, stanoví, k čemu slouží, a určuje podmínky prostorového uspořádání, například výšku zástavby. Vydává se jako opatření obecné povahy a je závazný pro povolování staveb v obci. Pro investora je to první dokument, který je třeba prověřit před koupí pozemku.

  • Podmínky využití ploch: hlavní, nepřípustné a podmíněně přípustné využití a požadavky na charakter území.
  • Podmínky pro rozhodování: povolení lze podmínit uzavřením plánovací smlouvy, územní studií, regulačním plánem nebo architektonickou soutěží. U plánovací smlouvy, studie a regulačního plánu stanoví plán lhůtu nejvýše 6 let od své účinnosti; jejím marným uplynutím podmínka pozbývá platnosti.
  • Odchylné požadavky na výstavbu: od 1. 1. 2027 může územní plán stanovit požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb odchylně od těch ustanovení prováděcího předpisu, která to umožňují (§ 138 odst. 2). Příloha č. 8 zákona to ale dál spojuje jen s částí území, pro kterou územní plán obsahuje prvky regulačního plánu, takže výklad zatím není jistý. Do účinnosti nového nařízení vlády, nejdéle do 31. 12. 2027, se přitom postupuje podle dosavadní vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.

Na vydání ani změnu územního plánu nemá vlastník pozemku právní nárok. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního plánu, stavební úřad v řízení o povolení stavby nepřihlíží. Sousedé proto mají své připomínky uplatnit už při pořizování plánu.

Zastavitelné území a domněnka přípustnosti

Zastavitelné území je část území obce určená k zástavbě. Od 1. 1. 2027 je hranicí mezi územím určeným k zástavbě a nezastavitelným územím, kde lze povolit jen vyjmenované záměry, například veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace, záměry pro zemědělství a lesnictví nebo cyklostezky, a to bez doplňkové funkce bydlení nebo pobytové rekreace a jen pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje z důvodu veřejného zájmu. Do 31. 12. 2026 platí obdobné pravidlo pro nezastavěné území.

  • Zastavitelné území obsahuje zastavitelné plochy a nestavební plochy, například park, které k zástavbě určeny nejsou.
  • Pojem „zastavěné území“ v dosavadních územních plánech a předpisech se podle čl. II bodu 24 čte jako zastavitelné území a „nezastavěné území“ jako nezastavitelné území; časová působnost tohoto bodu není výkladově jistá. Zastavitelné plochy, které starší plán vymezil mimo zastavěné území, bod 24 výslovně nezmiňuje. Dosavadní pojem „nezastavěné území“ je ale nezahrnoval a zastavitelné území podle nové definice zastavitelné plochy obsahuje, proto podle našeho názoru do nezastavitelného území nepatří. Výslovné přechodné pravidlo podle ministerstva chybí pro transformační plochy a plochy změn v krajině, které je třeba vykládat podle dosavadního významu. Pořizovatel má plán upravit do 1 roku od nabytí účinnosti novely; ministerstvo neuvádí, zda lhůta běží od 1. 12. 2026, nebo od 1. 1. 2027, bezpečnější je počítat s dřívějším začátkem. Pro domněnky přípustnosti a pro přílohy drobných a jednoduchých staveb se nová definice zastavitelného území použije už od 1. 12. 2026 (čl. II bod 56; shodně to vykládá ministerstvo pro stavební úřady).
  • Obci bez územního plánu vymezí zastavitelné území samostatné opatření obecné povahy; povolovat v něm lze zejména stavby pro bydlení, rodinnou rekreaci, související občanské vybavení a infrastrukturu.

U záměru v zastavitelném území nebo v koridoru pro stavební záměr, který je v souladu s územně plánovací dokumentací a požadavky na výstavbu, se od 1. 12. 2026 má za to, že je přípustný, a to i z hlediska jiných zákonů, jejichž požadavky územně plánovací dokumentace zohlednila. U plánů, které zastavitelné území dosud nevymezují, ale v prosinci 2026 není jisté, zda se tak čte jejich zastavěné území (záleží na časové působnosti čl. II bodu 24). Odpovídá-li navíc plánovanému charakteru území, běžné okolní zástavbě nebo běžnému využívání okolí, má se za to, že neporušuje práva sousedů. Obě domněnky jsou vyvratitelné.

Je-li od 1. 1. 2027 zrušen územní plán nebo jeho část, považuje se jím vymezené zastavitelné území za vymezené podle zákona do vydání nového plánu nebo vymezení zastavitelného území, nejdéle 5 let (do 31. 12. 2026 platí totéž pro zastavěné území). Neplatí to, byla-li důvodem zrušení nezákonnost právě tohoto vymezení.

Zvažujete koupi pozemku nebo změnu územního plánu? Prověříme, co na pozemku lze postavit.

10 minut zdarma · návrh postupu s odhadem ceny do 1 pracovního dne

Změna územního plánu

Podnět na změnu územního plánu může podat vlastník pozemku nebo stavby v obci nebo osoba s jiným věcným právem k nim, občan obce, oprávněný investor nebo orgán veřejné správy. Od 1. 1. 2027 platí tento postup:

  • Podnět se podává u pořizovatele. Obsahuje údaje o navrhovateli a jeho oprávnění, předmět a důvody změny a návrh úhrady nákladů.
  • Posouzení: pořizovatel do 30 dnů posoudí úplnost podnětu a jeho soulad se zákonem. Neúplný podnět, který navrhovatel na výzvu nedoplní, odloží.
  • Rozhodnutí: zastupitelstvo rozhodne o pořízení změny a jejím obsahu, nebo podnět zamítne. Pořizovatel může pořízení změny podmínit úhradou nákladů tím, kdo podnět dal. Zastupitelstvo může podnět zamítnout i při nabídce úhrady nákladů.
  • Projednání a vydání: dále se postupuje jako u nového plánu, včetně veřejného projednání a připomínek.

Nepodstatná změna se od 1. 1. 2027 projedná zkráceně; vybrané lhůty (§ 98 odst. 5, § 101 odst. 2 a § 110 odst. 1) se zkracují na polovinu. Uplatní se v zastavitelném území, pokud změna nevyžaduje posouzení vlivů, například při úpravě hranic ploch, změně podrobného využití plochy při zachování základního způsobu využití nebo změně výšky, objemu či kapacity nejvýše o 25 %.

Od 1. 12. 2026 se splnění podmínek pro povolení záměru posuzuje podle stavu ke dni podání žádosti, včetně územních opatření, a to i v odvolacím, přezkumném, soudním a opakovaném řízení; podle čl. II bodu 47 to platí i pro žádosti podané před novelou. Požádá-li o to stavebník, posoudí se splnění podmínek ke dni rozhodnutí, což se vyplatí, je-li mezitím vydaná změna plánu pro záměr příznivější. Rozjetá změna územního plánu ani stavební uzávěra vydaná až po podání žádosti proto povolení již podané žádosti nebrání. Záměry, o nichž se teprve bude žádat, může obec do vydání změny omezit územním opatřením o stavební uzávěře. U změn rozpracovaných před novelou platí čl. II body 22 a 28: projednávání návrhu zadání změny pořizovatel ukončí; bylo-li už oznámeno společné jednání, dokončí se podle dosavadních předpisů, a bylo-li zahájeno veřejné projednání, změna se dokončí, schválí a vydá podle dosavadních předpisů; v ostatních případech pořizovatel návrh upraví podle nového zákona. Ministerstvo neuvádí, zda je rozhodným dnem 1. 12. 2026, nebo 1. 1. 2027; s dokončením podle dosavadních předpisů lze nejjistěji počítat, bylo-li společné jednání oznámeno nebo veřejné projednání zahájeno nejpozději 30. 11. 2026.

Plánovací smlouva s obcí

Plánovací smlouva je veřejnoprávní smlouva mezi stavebníkem a obcí, městskou částí Prahy, krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, od 1. 1. 2027 případně i dalšími osobami. Strany si v ní sjednají součinnost při uskutečnění konkrétního záměru.

  • Obec nebo kraj se může zavázat například k součinnosti, ke krokům k vydání územního plánu, k tomu, že po sjednanou dobu dokumentaci nezmění, nebo že nebude v řízeních uplatňovat návrhy a opravné prostředky v rozporu se smlouvou.
  • Stavebník se může zavázat k výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury vyvolané záměrem, od 1. 1. 2027 výslovně i k příspěvku na společné řešení požadavků na výstavbu, k plnění jako podílu na ekonomické aktivitě dokončeného záměru nebo k převzetí nákladů na územně plánovací dokumentaci.

Smlouvu schvaluje zastupitelstvo, od 1. 1. 2027 může schvalování přenést na radu, není-li ve smlouvě ujednání vyhrazené zastupitelstvu. Účastník řízení, který je smluvní stranou, nemůže úspěšně uplatnit námitky v rozporu se smlouvou. Pokud obec v přiměřené době neuzavře smlouvu, která je podmínkou povolení, ačkoli stavebník předložil návrh splňující podmínky územního plánu s přiměřenými plněními, může se stavebník od 1. 1. 2027 domáhat nahrazení souhlasu obce rozhodnutím soudu.

Náhrada za změnu v území

Když změna nebo nový územní plán zruší či významně omezí zastavitelnost pozemku, náleží vlastníkovi nebo osobě s jiným věcným právem k pozemku náhrada za změnu v území. Podle znění od 1. 1. 2027 se hradí škoda spočívající v nákladech vynaložených na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku a projektovou přípravu, nebo ve snížení hodnoty pozemku. Náhrada náleží také při významném omezení práv stavební uzávěrou.

  • Náhrada nenáleží, pokud ke změně došlo na návrh oprávněné osoby nebo po uplynutí 6 let od účinnosti dokumentace, která zastavění pozemku umožnila. Nenáleží ani tehdy, když už nabylo právní moci povolení záměru, pro který byl pozemek k zastavění určen.
  • Náhradu poskytuje obec, kraj nebo stát, jejichž orgány dokumentaci vydaly, na základě písemné žádosti s prokázáním škody. Poskytuje se v penězích, dohodou lze místo ní poskytnout jiný pozemek nebo stavbu.
  • Vrátí-li se pozemek později do režimu umožňujícího zastavění, je třeba náhradu ve výši odpovídající snížení škody vrátit; povinnost zaniká po 5 letech.

Podle čl. II bodu 29 náleží náhrada podle nové úpravy jen za snížení hodnoty způsobené vydáním nebo změnou územně plánovací dokumentace nebo stavební uzávěry po dni nabytí účinnosti novely. Ministerstvo neuvádí, zda jde o akty vydané po 1. 12. 2026, nebo po 1. 1. 2027, a výklad zatím není ustálený; u změn z prosince 2026 proto počítejte s oběma variantami a nechte si nárok posoudit. U dřívějších změn se snížení hodnoty hradí jen u pozemku, který slouží k zajištění dluhu. Podle našeho výkladu se u nich použije i dosavadní pětiletá lhůta a povinnost vrátit náhradu v plné výši; zákon to však výslovně neřeší.

Odchylka od územního plánu a obrana proti němu

Od 1. 1. 2027 se záměr může od územně plánovací dokumentace odchýlit se souhlasem toho, kdo ji vydal, a se souhlasem vlastníka pozemku, pokud by se jinak vyžadoval, pokud nenaruší veřejné zájmy a nedotkne se jiných osob, ochranných pásem nebo koridorů (§ 193 odst. 2). Od jednotlivých požadavků na výstavbu se lze odchýlit výjimkou v řízení o povolení záměru.

Kdo tvrdí, že jej územní plán nebo jeho změna zkrátily na právech, může navrhnout soudu jejich zrušení, a to do 1 roku od jejich účinnosti. Návrh je nepřípustný, obsahuje-li jen důvody, které navrhovatel mohl uplatnit při pořizování plánu, ale neuplatnil je (neplatí u plánu, který podléhá posouzení vlivů na životní prostředí); od 1. 12. 2026 to platí i pro jednotlivé body návrhu. Od 1. 12. 2026 soud plán nezruší ani tehdy, pokud by zrušení znamenalo pro jiné osoby nebo pro veřejný zájem nepoměrně větší újmu, než jakou zamítnutí návrhu způsobí navrhovateli. Připomínky a námitky proto uplatněte už při pořizování plánu.

S čím vám pomůžeme

  • prověříme územní plán, zastavitelné území a podmínky pro rozhodování ještě před koupí pozemku,
  • připravíme podnět na změnu územního plánu a zastoupíme vás při jeho projednání,
  • vyjednáme plánovací smlouvu s obcí a navrhneme přiměřená plnění,
  • uplatníme připomínky a námitky při pořizování plánu nebo návrh na jeho zrušení u soudu,
  • posoudíme nárok na náhradu za změnu v území a připravíme žádost.

Odměnu sjednáváme hodinově: firmám 4 300 Kč za hodinu bez DPH, fyzickým osobám 4 477 Kč za hodinu včetně DPH. Rozsah práce a odhad ceny vám pošleme předem. Ceník

Časté dotazy

Krátké odpovědi

Mám jako vlastník pozemku nárok na změnu územního plánu?

Ne. Vlastník pozemku nebo stavby v obci má právo podat podnět, nikoli právo na jeho schválení. O pořízení změny rozhoduje zastupitelstvo, které může podnět zamítnout i při nabídce úhrady nákladů.

Jak dlouho pořizovatel posuzuje podnět na změnu?

Pořizovatel posoudí úplnost podnětu a jeho soulad se zákonem a nadřazenou dokumentací do 30 dnů; tato lhůta platí už před novelou. U nepodstatné změny v zastavitelném území se od 1. 1. 2027 zkracuje na 15 dnů.

Lze stavět mimo zastavitelné území?

Jen vyjmenované záměry, například veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace, záměry pro zemědělství a lesnictví nebo cyklostezky, a to bez doplňkové funkce bydlení nebo pobytové rekreace a jen pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje z důvodu veřejného zájmu. Od 1. 1. 2027 to platí pro nezastavitelné území, do té doby obdobně pro nezastavěné území.

Co když obec odmítá uzavřít plánovací smlouvu?

Je-li smlouva podmínkou povolení a obec ji v přiměřené době neuzavře, ačkoli stavebník předložil návrh splňující podmínky územního plánu s přiměřenými plněními, může se stavebník od 1. 1. 2027 domáhat nahrazení souhlasu obce rozhodnutím soudu.

Dostanu náhradu, když obec změní můj stavební pozemek na nezastavitelný?

Náhrada nákladů vynaložených na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku a projektovou přípravu, náleží vlastníkovi i osobě s jiným věcným právem k pozemku už podle dosavadní úpravy. Novela rozšiřuje náhradu za snížení hodnoty na jakýkoli pozemek (dosud jen na pozemek, který slouží k zajištění dluhu), a to pro změny vydané po dni nabytí účinnosti novely; ministerstvo neuvádí, zda jde o 1. 12. 2026, nebo o 1. 1. 2027, a výklad zatím není ustálený, u změn z prosince 2026 proto počítejte s oběma variantami. Náhrada nenáleží, došlo-li ke změně na váš návrh, po uplynutí 6 let od účinnosti dokumentace, která zastavění umožnila (podle našeho výkladu u dřívějších změn 5 let), nebo nabylo-li už právní moci povolení záměru, pro který byl pozemek určen.

Kolik stojí právní pomoc s územním plánem?

Odměnu sjednáváme hodinově: firmám 4 300 Kč za hodinu bez DPH, fyzickým osobám 4 477 Kč za hodinu včetně DPH. Úvodní 10minutová konzultace je zdarma a návrh postupu s odhadem ceny pošleme do 1 pracovního dne.

Chcete svou situaci probrat s advokátem?

Úvodní 10minutová konzultace je zdarma, osobně v Praze 1 nebo videohovorem. Do 1 pracovního dne pak pošleme návrh postupu s odhadem ceny.

Rezervovat konzultaci zdarma