Komisionářská smlouva je závazkový vztah, ve kterém se komisionář zavazuje, že pro komitenta obstar á určitou záležitost vlastním jménem, ale na jeho účet, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu (provizi) a nahradit náklady spojené s jejím splněním. Právní úprava je obsažena v § 2455 až 2470 občanského zákoníku.

Podstatou komisionářské smlouvy je nepřímé zastoupení – komisionář jedná svým jménem, avšak právní následky jdou na vrub komitenta. Komitent zůstává ekonomicky nositelem transakce, i když právně nevystupuje navenek.

Smlouva se běžně uzavírá mezi podnikateli, ale zákon to již výslovně nevyžaduje. Typicky se využívá v případech, kdy komitent potřebuje prostředníka s odborností, zkušenostmi nebo přístupem na určitý trh – například při komisním prodeji zboží, zprostředkování nákupu nebo prodeje vozidel, uměleckých děl či jiných hodnotných věcí.

V praxi se komisionářská smlouva nejčastěji používá v tzv. komisním prodeji. Komitent (např. vlastník zboží) svěří věc komisionáři, který ji prodá dalšímu zákazníkovi a poté komitentovi vyplatí výtěžek po odečtení své provize. Kupující často původního vlastníka vůbec nepotká – celý proces zajišťuje komisionář.

Komisionářská smlouva tak spojuje výhody přímého obchodu a zprostředkování. Komitent využívá dobré jméno, síť kontaktů a zkušenosti komisionáře, zatímco komisionář profituje ze sjednané provize, aniž by musel sám investovat do nákupu zboží.

Výhody komisionářské smlouvy:

Komitent získá přístup k trhu a obchodnímu know-how komisionáře.

Komisionář nenese riziko investice do zboží – vydělává na provizi.

Flexibilní model spolupráce využitelný v maloobchodu, e-commerce i službách.

Nevýhody komisionářské smlouvy:

Komitent vkládá důvěru do komisionáře, který s věcí nakládá jeho jménem.

Chybně zvolený komisionář může poškodit reputaci nebo zdržet obchod.

Pro komisionáře může být smlouva administrativně náročná, zejména kvůli účetním a daňovým povinnostem.

Účetní a daňové aspekty:

Komitent účtuje o prodeji až po uskutečnění obchodu, provize komisionáře je pro něj nákladem.

Komisionář neúčtuje o zboží samotném, pouze o své provizi, kterou fakturuje komitentovi.

Z hlediska DPH je na komisionáře pohlíženo, jako by sám uskutečnil dodání zboží nebo službu (právní fikce).

Shrnutí:
Komisionářská smlouva je právní rámec pro nepřímé zastoupení, kdy jedna osoba (komisionář) zajišťuje pro druhou (komitenta) obchodní záležitost vlastním jménem, ale v jejím ekonomickém zájmu. Umožňuje efektivní a bezpečné zapojení prostředníků do obchodního styku bez nutnosti převodu vlastnictví na komisionáře.

Právní odkazy: § 2455–2470 občanského zákoníku.

Tři klíčové poznatky:

Komisionářská smlouva zakládá nepřímé zastoupení – komisionář jedná svým jménem, ale na cizí účet.

Nejčastějším případem je komisní prodej, kdy komisionář prodává cizí zboží a účtuje si provizi.

V účetnictví i DPH existují zvláštní pravidla – komisionář vykazuje plnění, jako by bylo jeho vlastní.