Předkupní právo je povinnost vlastníka nebo spoluvlastníka nabídnout určitou věc k prodeji konkrétní osobě, tzv. předkupníkovi, ještě před tím, než ji prodá někomu jinému. Cílem tohoto práva je umožnit předkupníkovi udržet si svůj podíl nebo získat kontrolu nad majetkem, například při prodeji spoluvlastnického podílu na nemovitosti.

Podle občanského zákoníku má dlužník povinnost nejdříve nabídnout předkupníkovi koupi za stejných podmínek, jaké by nabídl jiným zájemcům. Předkupní právo může vzniknout buď na základě dohody (smluvní předkupní právo), nebo automaticky podle zákona v určitých situacích, zejména při dědění spoluvlastnického podílu.

Existují různé typy předkupního práva:

1) **Smluvní předkupní právo** – vzniká dohodou mezi stranami a může být součástí kupní smlouvy nebo stanovené v jiných typech smluv, jako jsou darovací nebo směnné smlouvy. Dělí se na:
a) **věcné předkupní právo** – vztahuje se na konkrétní věc (např. nemovitost) a platí i pro právní nástupce vlastníka. Jeho vznik se zaznamenává v katastru nemovitostí a trvá obvykle 3 roky od chvíle, kdy se oprávněný dozvěděl o převodu.
b) **obligační předkupní právo** – závazek mezi konkrétními osobami a neplatí pro třetí strany. Není zapisováno do katastru, a proto je jeho vymáhání složitější.

2) **Zákonné předkupní právo** – vztahuje se na spoluvlastníky, kteří podíl získali děděním. Platí po dobu šesti měsíců od vzniku spoluvlastnictví a pouze pokud existují dva spoluvlastníci. Po této lhůtě lze podíl volně převést.

3) **Zánik a dědění předkupního práva** – toto právo zaniká uplynutím času, vzdáním se, převodem věci nebo smrtí oprávněného, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. Pokud se předkupník vzdá svého práva, musí to být zapsáno do katastru. Když se předkupník stane dědicem, právo na něj přechází v rozsahu nově nabytého podílu.

**Porušení předkupního práva** nastává, pokud:
1) dlužník nenabídne věc předkupníkovi,
2) nabídne ji za horších podmínek,
3) nebo ji prodá dříve, než uplyne doba pro uplatnění předkupního práva.

V takovém případě může oprávněný požadovat náhradu škody nebo se domáhat vydání věci soudně, případně odkupu podílu od nového vlastníka.

**Praktický význam** předkupního práva spočívá v ochraně zájmů spoluvlastníků, aby jejich podíly nekoupili nežádoucí lidé, zejména v případě nemovitostí. V obchodních vztazích slouží jako ochranný nástroj strategických aktiv, například v developerských projektech nebo při převodech obchodních podílů. Předkupní právo může být rovněž sjednáno se sankcemi, jako je smluvní pokuta, pro případ, že dlužník nabídku neoprávněně obejde.