Reputace podniků je dnes křehčí než kdykoli dříve. Jediný nepravdivý článek, zavádějící komentář nebo účelově zabarvená recenze může během několika hodin narušit důvěru klientů, investorů i zaměstnanců. Až doposud však české právo neposkytovalo firmám dostatečnou ochranu proti reputačním zásahům.

To se změnilo.

Rozsudek Nejvyššího soudu 31 Cdo 1145/2025 ze dne 18. 6. 2025 přináší skutečný průlom. Nejvyšší soud na základě hodnotových závěrů Ústavního soudu přehodnocuje dosavadní judikaturu a stanoví nový závazný standard ochrany pověsti právnických osob.

Od nynějška se firmy mohou domáhat nejen zdržení se zásahu či jeho odstranění, ale také plnohodnotného přiměřeného zadostiučinění — včetně omluvy nebo finanční satisfakce.

1. Proč je zásah do pověsti firmy v digitální době tak nebezpečný

Digitální prostředí umožňuje šíření informací mnohem rychleji než tradiční média. A informace — pravdivá či nepravdivá — má dopady:

• ztráta obchodních příležitostí,

• narušení důvěry klientů,

• komplikace v jednání s investory,

• ohrožení interní stability firmy,

• negativní dopady na HR a nábor,

• poškození brandu.

Až do roku 2025 však právní úprava chránila pověst firem jen částečně.

Právnické osoby sice mohly žádat, aby se škůdce zdržel zásahu nebo odstranil jeho následky,

ale nemohly získat satisfakci za vzniklou nemajetkovou újmu. 

Rozsudek Nejvyššího soudu to mění.

2. Co přesně rozhodl Nejvyšší soud (31 Cdo 1145/2025)

Po více než deseti letech nejistoty Ústavní soud prolomil zásadní bariéru. Opuštěn je závěr rozhodnutí R 66/2022, které tvrdilo, že právnická osoba nemůže požadovat odčinění nemajetkové újmy za zásah do pověsti podle § 135 odst. 2 občanského zákoníku.

Ústavní soud jasně konstatoval:

• právnické osoby mají ústavně chráněné právo na dobrou pověst (čl. 10 odst. 1 Listiny),

• dosavadní právní výklad zanechával firmy bez účinné ochrany,

• absence možnosti domoci se zadostiučinění je protiústavní,

• úpravu je třeba doplnit pomocí analogie s ochranou proti nekalé soutěži (§ 2988 o. z.).

To znamená, že právnické osoby mají nyní právo:

• požadovat zdržení se zásahu,

• žádat odstranění následků zásahu,

• domáhat se omluvy,

• žádat přiměřené zadostiučinění, včetně peněžité satisfakce,

• uplatnit náhradu škody,

• požadovat vydání bezdůvodného obohacení.

3. Jak rozhodl Nejvyšší soud (31 Cdo 1145/2025)

Nejvyšší soud musel reagovat na závěry Ústavního soudu a přijmout nový standard ochrany pověsti firem. Výsledek je jednoznačný:

a) R 66/2022 se již v části nepoužije

Závěr R 66/2022 o tom, že právnická osoba nemá právo na odčinění nemajetkové újmy, již nadále nelze aplikovat.

b) Použije se analogie s nekalou soutěží (§ 2988 o. z.)

Tím vzniká plný katalog nároků, včetně zadostiučinění.

c) Je nutné rozlišovat tři okruhy nároků

1. Zápůrčí nárok (§ 135 odst. 1 o. z.)

Zdržení se zásahů do pověsti.

Není třeba prokazovat vznik újmy — stačí protiprávní zásah.

2. Odstraňovací nárok (§ 135 odst. 1 o. z.)

Odstranění následků zásahu: korekce, oprava, omluva.

3. Zadostiučinění (§ 2894 odst. 2 o. z.)

Poskytnutí náhrady za vzniklou nemajetkovou újmu — nepeněžní i peněžní.

d) Zadostiučinění vyžaduje vznik skutečné újmy

Nejvyšší soud vyžaduje prokázání:

• existence nemajetkové újmy,

• příčinné souvislosti,

• zaviněného protiprávního jednání.

To chrání před excesy a zajišťuje seriózní použití institutu.

e) Rozsudek je závazný pro všechny soudy

Všechny soudy musí postupovat podle nové judikaturní linie.

4. Co je „nemajetková újma“ právnické osoby a jak ji dokazovat

Ústavní soud jasně odmítl představu, že firma „nemůže být poškozena na cti“.

Nemajetková újma právnických osob má konkrétní podobu, např. (nejde o vyčerpávající příklady):

• ztráta důvěry zákazníků,

• narušení obchodních vztahů,

• poškození obchodní pověsti a značky,

• destabilizace interního prostředí firmy,

• zhoršení vyjednávací pozice,

• negativní dopady na nábor a HR,

• podkopání odborné reputace na trhu

Jak se prokazuje

• interní dopady (e-maily, změny ve vztazích s partnery),

• oslabení obchodní spolupráce,

• svědecké výpovědi partnerů či klientů,

• data o propadu zakázek,

• dopady na mediální obraz a veřejné vnímání,

• odborné posudky (PR, marketing, brand reputation).

Tento rámec otevírá cestu k reálnému uplatnění zadostiučinění.

5. Jak má firma postupovat při zásahu do pověsti (praktický postup)

Ochrana pověsti dnes vyžaduje postup podle jasného scénáře.

Rychlost, kvalita podkladů a správná právní argumentace rozhodují o výsledku.

Krok 1: Evidujte zásah co nejdříve (do 24 hodin)

• pořizuj screenshoty, archivuj webové stránky,

• ulož příspěvky ze sociálních sítí,

• zapiš datum, čas a způsob šíření.

Krok 2: Identifikuj původce a charakter zásahu

• je obsah faktický, nebo hodnotící?

• je tvrzení nepravdivé či zkreslené?

• má úmysl poškodit?

• jde o soutěžní kontext?

Krok 3: Vyhodnoťte právní rámec

Může se jednat o:

• zásah do pověsti (§ 135 o. z.),

• nekalou soutěž (§ 2976 a násl. o. z.),

• porušení profesní etiky,

• neoprávněnou recenzi,

• porušení smluvní důvěrnosti (např. uzavřené smlouvy s mlčenlivostí, NDA jiné takové případy).

Často je vhodné kombinovat více právních titulů.

Krok 4: Vyžadujte nápravu

Připravíte výzvu a zašlete ji protistraně, kdy jde zejména o:

• žádost o odstranění obsahu,

• žádost o korekci informací,

• žádost o zveřejnění omluvy,

• upozornění na vzniklou újmu,

• vyhrazení práva na zadostiučinění.

Krok 5: Rozhodněte o strategii

Rychlým řešením je:

• dobrovolná náprava,

• dohoda o omluvě,

• přátelské urovnání.

Složitější řešení je:

• soudní spor,

• zadostiučinění,

• náhrada škody,

• zdržovací žaloba.

6. Nejčastější chyby, kterých se firmy v reputačních útocích dopouštějí

1. Reagují příliš pozdě.
   První 48 hodin rozhoduje.

2. Nezdokumentují zásah.
   Bez archivace nejsou důkazy.

3. Spoléhají se na neformální domluvy, ledaže jsou následovány dohodnutým jednáním.
   V reputačních věcech téměř vždy selhávají.

4. Podceňují dopady na obchod a vztahy.
   Újma nemusí být „velká“, aby byla soudně relevantní.

5. Nevyužívají kombinaci právních titulů.
   Nekalá soutěž je často silnější než klasická ochrana pověsti.

6. Volí neefektivní strategii komunikace.
   Právní postup musí být podporován řízenou komunikací.

8. Právo konečně odpovídá realitě reputačních rizik

Reputace firmy je dnes jedním z jejích nejcennějších aktiv.

Zásah do pověsti může v řádu hodin poškodit roky budovanou důvěru.

Rok 2025 přinesl zásadní průlom:

• firmy mohou nově uplatnit nárok na přiměřené zadostiučinění, pokud jsou splněny podmínky § 2894 odst. 2 o. z. a analogicky použitých ustanovení,

• mohou vyžadovat omluvu i peněžité zadostiučinění, Ústavní soud zároveň připomíná, že přiměřené zadostiučinění má být účinným prostředkem tam, kde jiné prostředky ochrany nejsou dostatečné.

• soudy musí tuto ochranu poskytovat,

• firmy mají silnější a účinnější nástroje než kdykoliv předtím.

Pověst firmy už není pouze otázkou PR.

Je to právně chráněná hodnota s konkrétními nároky a reálnou vymahatelností.

Pověst firmy je zásadní hodnota.

3 hlavní poznatky

1. Právnické osoby mají od roku 2025 právo na přiměřené zadostiučinění za zásah do pověsti — včetně omluvy i peněžité satisfakce.

2. Nová judikatura opouští část rozhodnutí R 66/2022 a využívá analogii s ochranou proti nekalé soutěži.

3. Manažeři mohou nově uplatňovat širší a účinnější spektrum nároků, než kdykoliv dříve.