Vydržení je způsob, jak získat vlastnické právo k věci tím, že ji někdo dlouhodobě drží. Tato držba musí splňovat podmínky uvedené v občanském zákoníku. Cílem je sladit skutečný stav s právním, což znamená, že osoba, která se k věci chová jako k vlastní, se jí skutečně stane vlastníkem. Držitelem je ten, kdo má věc ve své moci a myšlenku, že mu patří. Naopak někdo, kdo věc používá na základě dohody, jako nájemce, není držitelem, ale detentorem, a na něj se vydržení nevztahuje. Aby bylo možné věc vydržet, musí být držba nepřetržitá, opřená o právní důvod a poctivá, tedy že držitel má dobrou víru, že mu věc patří. **Řádné vydržení** vyžaduje, aby držitel měl věc po určitou dobu v poctivé a nepřetržité držbě s právním důvodem, jako je kupní smlouva. Doba potřebná k vydržení je tři roky pro movité věci a deset let pro nemovitosti. I když se ukáže, že původní vlastník neměl právo, držitel se stává vlastníkem. **Mimořádné vydržení** nastává, když držitel nemá právní důvod a musí držet věc dvakrát déle – šest let pro movité a dvacet let pro nemovitosti. Pokud je držitel nepoctivý, nemůže tuto možnost využít. **Běh vydržecí doby** začíná, když držitel začne vykonávat právo k věci pro sebe. Doba se počítá i za předchůdce, ale pokud držitel rok nevykonává právo, doba se resetuje. Existují i výjimky, kdy doba neběží, například mezi manželi nebo blízkými osobami. **Následky vydržení** znamenají, že držitel se stává vlastníkem, pokud splní všechny podmínky. Původní vlastník může během vydržecí doby požadovat vrácení věci, ale po jejím uplynutí už ne. Poctivý držitel má nárok na náhradu nákladů na zhodnocení věci, ne však na běžnou údržbu. Nepoctivý držitel musí vlastníkovi nahradit poškození, ale může si nárokovat náklady na údržbu. **Shrnutí:** Pro vydržení movité věci je potřeba tříletá, nepřetržitá, poctivá a pravá držba. U nemovitostí trvá deset let. Pokud chybí právní důvod, avšak držba trvá dvojnásobně dlouho, může nastat mimořádné vydržení po šesti letech pro movité a dvaceti letech pro nemovitosti.